Při hlubším začtení do Kladiva na čarodějnice v překladu Jitky Lenkové, známé (i když popravdě řečeno někomu jinému než mně) záhadoložky, jsem asi kápl na způsob překladu. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že je to anglický překlad latinského díla vložený do překladače a následně upravovaný „překladatelkou“. Ale přesto to není tak tragické, jak by se mohlo zdát. Jak jsem psal níže, knížka tak dostává punc autentičnosti, což u tohoto druhu literatury, když tedy není zrovna v rukou teologického odborníka na scholastiku a dílo církevních otců, přidává na čtivosti. Pro katolíka křtěného v 21. století je šílené číst, co vše „je katolické tvrdit“, jak dodávají svým názorům autoři na významu. Katolická církev, papežové i tehdejší inkvizice se od tohoto textu víceméně vždy distancovali, kniha byla dokonce i na indexu, ale Boblingů se na zemi našlo dost a dost. Pro dnešního čtenáře může být čtení této knihy obohacením, protože na rozdíl od mnohých dnešních politických článků uvádí i názory protichůdné k autorovým a teprve následně je vyvrací. A tak se člověk dozví, jak různé problémy chápala tehdejší věda a věrouka z různých pohledů. Četl jsem si kapitolku o astrologii a moc se mi třeba líbil citát z Almagestu: Mudrc bude pánem hvězd. (s. 100) Je jasné, že kdo čte horoskopy a nepoužívá při tom moc rozumu, může se mu jejich předpověď celkem dobře vyplnit. K tomu znovu citát z Kladiva:
…člověk jdoucí po prkně ve velké výšce snadno spadne, protože si ze strachu představil, že spadne, ale kdyby to prkno leželo na zemi, nespadne z něj, protože nemá proč se bát pádu. (s.106)
Ale jsou to zlaté šupinky na kapru bahňákovi, jehož pozření může vyvolat okamžité zvracení. Myslím, že bych tuto četbu normálnímu člověku ani nedoporučoval. Čínský nebo keltský horoskop jistě nabídne příjemnější čtení na léto.
...
Žádné komentáře:
Okomentovat