A Rakovník opravdu překvapil. Nás Severočechy už cestou do centra tím, kolik řemeslníků má svá sídla v zapadlých uličkách – jev, který přikládám rodové tradici. A pak samozřejmě památkami, které jsem opravdu nečekal. Kostel je sice „mockrovina“, ale celkem vkusná zvenčí i uvnitř. Vedle brány je Muzeum T.G.M., kde mají spoustu akvárií a terárií, zajímavou expozici dlaždic, cechovních řemesel či pravěku – mj. zde mají i repliku mé oblíbené hlavy Kelta z Mšeckých Žehrovic.
Tématická výstava se týkala „Smrti v pravěku a středověku“. Když sestra popoháněla své děti z druhého patra do třetího slovy „tak děti, pojďte už na Smrt…“, několik dalších návštěvníků na nás popotahovalo obočí a vyvalovalo oči z důlků. Dětem se ale „Smrt“ docela líbila.
Před muzeem je ještě zajímavý cimbál k hodinám z dílny slavné zvonařské rodiny „slovutného Brikcí zvonaře z Cinperku v Novém Městě“. Nejvíc se dětem ale líbilo v liščí noře.
Překvapení nám také přinesla Rabasova galerie. Rabasovy realistické obrázky doplňovaly skvělé moderní obrazy Davida Janoucha. A v interiéru galerie je schovaná barokní synagóga, opravdu výjimečné dílo se zvláštním kouzlem.
Konají se tam koncerty, a tak i kvůli některému z nich bych se rád jednou do Rakovníka vrátil, třeba račím krokem. Určitě to stojí za to. A po návštěvě se zase můžu zchladit na koupališti, teď už vím, že je tam ještě jedno přírodnější…
Žádné komentáře:
Okomentovat