Tak jsem dnes zase dostal náladu na překládání a nejvíc mě zaujala básnička ze sbírky Kde končí chodník z roku, který je mi něčím blízký, o činnosti, která je mi, stejně jako hrdince té básně, nesmírně vzdálená, na což mám mnoho svědků. Slibuju, že dneska už je vynesu... (originál zde, mp3)
Barunka z Kadaně, uličnice,
neví, na co jsou popelnice!
Vydrhne hrnec, koupí sůl,
oloupe brambory a prostře stůl,
táta však může řvát jako v lese,
Barunka prostě koš nevynese.
A tak se pomalu vrší až ke stropu
nahnilá jablka a zbytky kompotu,
odřezky od sýra a slupky od brambor,
instantní pytlíky Vitana nebo Knorr,
z kuřete chrupavky, kosti a peří
už pokryly podlahu a dosáhly dveří…
piksličky od másla a rostlinného tuku
a taky ulepené klacíky od nanuku,
slupky a pecky všech možných plodů,
a takové ty lepenkové trubičky ze záchodu,
drobky z oplatek a zbytky kremrolí
uvadlá pažitka a šlichta z fazolí,
spálené topinky máčené v kečupu,
kočičí hovínka a láhve sirupu…
odpadky se vrší v pokojích i v hale,
prorazily střechu a vrší se dále…
chuchvalce vlasů a zbytky hnědé omáčky
okolky pizzy a vyplivnuté žvýkačky,
šatičky, které už bárbíně nesluší,
a taky zažloutlé tyčinky do uší,
posmrkané ubrousky, rozplizlé špagety
celofán z kytice a strhané tapety,
zkysané mléko a polosuchá hořčice
skořápky od vajec a prošlé věci z lednice,
studené hranolky, staré párky
červivé houby a žluklé škvarky.
Odpadky se vršily pěkně na sebe,
až nakonec dosáhly skoro až do nebe…
Sousedé se začali kvapem stěhovat
a Bára si najednou neměla s kým hrát;
její tvrdá hlava tak trochu změkla,
„Dobrá, ten koš tedy vynesu!“ řekla.
Jenže už bylo pozdě na silná gesta,
odpadky se dávno vyřítily z města
a zaplavily celý stát
od Aše až do Karpat…
Jak Bára dopadla, to už vám nepovím,
bylo to tak drsné, že pro to nemám rým
(a navíc je pozdě, takže už skoro spím).
Jen doufám, že nejste jako ta uličnice,
a dávno víte, na co jsou popelnice!
Shel Silverstein, 1974
mljt
Žádné komentáře:
Okomentovat