Některé knížky mám ve zcela zvláštní kategorii: maturitní biflopojem. Mám je totiž prostě zařazené jako povinný název k maturitě a jsou to kupodivu knihy, o nichž mě častěji napadá, že si je nikdy nepřečtu než přečtu. Mezi takové patří i Jan Kryštof od Rollanda. A tak jsem musel počkat až na krásné vydání od Kvasničky a Hampla z roku 1928, abych se mohl pustit do četby. Kniha začíná Janovým narozením, a tak se čtenář nejdříve detailně seznámí s jeho rodinným zázemím. Mě zaujal popis otce.
Ale Melchior byl jeden z těch mužů, kteří činí vždy opak toho, co od nich čekají jiní a co od sebe čekají sami. Ne, že by se neměli na pozoru: – muž, který se má na pozoru, platí prý za dva… – Zakládají si na tom, že se nedají napáliti a že svou lodičku řídí bezpečně k cíli. Ale nepočítají se sebou samými: neboť se neznají. V jedné z nerozumných chvílí, jež jsou u nich obvyklé, pustí z ruky kormidlo; a když věci jsou ponechány sobě samým, mají zlomyslné potěšení, že pracují proti svým plánům. Loď ponechána sama sobě míří přímo k úskalí…
Ale Melchior byl jeden z těch mužů, kteří činí vždy opak toho, co od nich čekají jiní a co od sebe čekají sami. Ne, že by se neměli na pozoru: – muž, který se má na pozoru, platí prý za dva… – Zakládají si na tom, že se nedají napáliti a že svou lodičku řídí bezpečně k cíli. Ale nepočítají se sebou samými: neboť se neznají. V jedné z nerozumných chvílí, jež jsou u nich obvyklé, pustí z ruky kormidlo; a když věci jsou ponechány sobě samým, mají zlomyslné potěšení, že pracují proti svým plánům. Loď ponechána sama sobě míří přímo k úskalí…
jt´m
Žádné komentáře:
Okomentovat