Od té doby, co jsem si přečetl úvod ke Konci dějin, jsem se při některých společenských událostech nachytal, jak sleduju jejich účastníky jako krysy v laboratoři a u každého se snažím odhalit, jakou cestou se snaží získat ono uznání, jehož potřeba nás podle Platóna odlišuje právě od těch krys. Samozřejmě správný psychoanalytik začíná u sebe, a tak jsem se podíval do svého krysího zrcátka a budete se divit, našel jsem v něm i to, že si to své uznání vydobíjím mimo jiné sepisováním těchhle žvástů na soběpisník. Ale abych nezabředl v grafomanskou onanii, zkusím se zaštítit autoritou (pro Wu, trik číslo 30 z Eristické dialektiky Arthura Schopenhauera). Gilbert Keith Chesterton píše ve své Autobiografii:
Střední třída se dělí na dvě skupiny, na snoby a domýšlivce. Snobi jsou ti, kdo se chtějí dostat do společnosti, a domýšlivci ti, kdo se chtějí dostat ze společnosti do skupin jako jsou vegetariáni nebo socialisté.
Protože jsem natolik domýšlivý, že se nechci přiřadit ani mezi snoby ani mezi domýšlivce, a natolik snobský, že se vždy zařadím tam, kam potřebuju, tak jsem i nyní nalezl odpověď pro ty, kdo nevědí, kam se mnou.
František Gellner
Nikdy jsem boha neobtěžoval
v modlitbách k nebi spínaje své dlaně.
Taky jsem nikdy nerespektoval
miláčků jeho, pomazaných páně.
Konstituce, ta mi k smíchu je.
Poselstvo o potřebách říše žvaníc
na sněmu národ representuje.
Do vůle lidu však mně není pranic.
Jde o to, co mi vhod. Groš měděný
však nedám za to, kdo mi předpisuje,
zda president či vladař zděděný,
či zákon, který lid si odhlasuje.
A pokrok? Statistickým podvodem
se podlepují nudné utopie.
Tomu se říká mezi národem
vědecká sociální theorie.
Lid ztratil nebe a svou budoucnost.
Ráj pozemský se v duchu kreslí raděj.
Já ale nemám víry v budoucnost,
V třeskutých mrazech zemřela má naděj.
Jsem anarchista, ale nejsem vrah,
jsem papírový jinoch revoluční.
Dosud mne baví to. Však mám jen strach,
že při tom člověk přec jen časem ztuční.
Konečně s názorem svým na život
kandidovati mohu v městkou radu
a s praporem – když mi to bude vhod –
o božím těle jíti na parádu.
Střední třída se dělí na dvě skupiny, na snoby a domýšlivce. Snobi jsou ti, kdo se chtějí dostat do společnosti, a domýšlivci ti, kdo se chtějí dostat ze společnosti do skupin jako jsou vegetariáni nebo socialisté.
Protože jsem natolik domýšlivý, že se nechci přiřadit ani mezi snoby ani mezi domýšlivce, a natolik snobský, že se vždy zařadím tam, kam potřebuju, tak jsem i nyní nalezl odpověď pro ty, kdo nevědí, kam se mnou.
František Gellner
Nikdy jsem boha neobtěžoval
v modlitbách k nebi spínaje své dlaně.
Taky jsem nikdy nerespektoval
miláčků jeho, pomazaných páně.
Konstituce, ta mi k smíchu je.
Poselstvo o potřebách říše žvaníc
na sněmu národ representuje.
Do vůle lidu však mně není pranic.
Jde o to, co mi vhod. Groš měděný
však nedám za to, kdo mi předpisuje,
zda president či vladař zděděný,
či zákon, který lid si odhlasuje.
A pokrok? Statistickým podvodem
se podlepují nudné utopie.
Tomu se říká mezi národem
vědecká sociální theorie.
Lid ztratil nebe a svou budoucnost.
Ráj pozemský se v duchu kreslí raděj.
Já ale nemám víry v budoucnost,
V třeskutých mrazech zemřela má naděj.
Jsem anarchista, ale nejsem vrah,
jsem papírový jinoch revoluční.
Dosud mne baví to. Však mám jen strach,
že při tom člověk přec jen časem ztuční.
Konečně s názorem svým na život
kandidovati mohu v městkou radu
a s praporem – když mi to bude vhod –
o božím těle jíti na parádu.
2 komentáře:
Už jsem rozhodil sítě, abych se k té Eristické dialektice dostal [úsměv].
Hej hej, někdo tady pomlouvá střední třídu a vegetariány?!?
Okomentovat