Marcus Valerius Martialis, 87

Včera jsem si k 1968. výročí básníkova narození otevřel Martialovy Posměšky a jízlivosti, abych přečetl Věrce své oblíbené verše.

Když zadul z tebe noční flám
navštívila jsi Kosmův krám
a nyní žvýkáš pastilku
To pomůže jen na chvilku –
než zase další škytnutí
dá dechu nové příchuti
a vznikne ještě horší smrad
neboť ti z útrob začne vát
vůně s tím puchem smíchaná
Už vidíš,
že jsi nahraná?
Že je ti při tom podvůdku
vidět až na dně žaludku
co před námi jsi skrývala?
Jsi prostě ještě ožralá

/kniha I., epigram 87/

Radovan Krátký je vynikající převaděč podobných textů do naší řeči a nechci mu konkurovat, ale u jednoho epigramu jsem se přeci jen odhodlal vyplést ho svým překladatelským střívkem. Je to rovněž epigram 87, ovšem z knihy III. V originále zní takto:

Narrat te, Chione, rumor numquam esse fututam
Atque nihil cunno purius esse tuo.
Tecta tamen non hac, qua debes, parte lavaris:
Si pudor est, transfer subligar in faciem.

Radovan Krátký jej se nad ním rozohnil takto:

Tak jde řeč, že

prý jsi ještě panna

nevinnost tvá

je prý nevídaná

při
tom však
je, mravná
krásko, jisto
že si v lázních
nezakrýváš místo
jež si halí žena dob-
rých mravů Kdyby proto
při mytí tvých údů, přepad-

lo tě náhle trochu studu
zahal si hned, mravná krásko, hlavu

Já jsem se pokusil o větší stručnost a jadrnost věrnější originálu:

Prý, Chiono, ještě s nikým nešukáš
a tvoje kunda je vzorem dobrých mravů,
jestli však v sobě aspoň kousek studu máš,
měla bys v lázni než ji spíš přikrýt hlavu.