Milá Máňo

Tenhle víkend jsme se s Věrkou vrátili k dopisům, které jsem před časem vydražil v aukci. Jejich vznik se datuje lety 1917 a 1918 a obsahuje z větší části Vláďovy dopisy Máňě z Haliče na Šumavu a později Českomoravskou vrchovinu (dochovaných je i pár listů opačným směrem). Moc se nám líbí Vláďuv styl, musím přiznat, že dopisy hltáme několikahodinovou hlasitou četbou, přičemž se střídáme ve četní a případném vyhledávání slov ve slovnících (spisovného jazyka českého, německo-českém, etymologickém, občas i polsko-českém). Dovedu si představit posměšné poznámky od některých lidí, co že to spolu po večerech neděláme, ale jsem na ně připraven. Jestli jste jako my, viděli v pátek film Kinsey, víte, že každý máme nějakou tu svoji úchylku. Tak my si čteme cizí dopisy.

Už po několika prvních listech v nás zrál úmysl korespondenci publikovat. Rozhodl jsem se Věrku překvapit a dnes ráno začít korespondenci zveřejňovat s tím, že se pokusím dodržet dny v týdnu, v nichž byly texty psané, v případě úplně precisnosti bych musel čekat až do května. 28/5 1917 bylo pondělí (tedy podle gregoriánského kalendáře a ten se v rakousko-uherské Haliči používal). A byla válka. A rodila se láska.