Volejbalový turnaj byl od rána až do pěti odpoledne, takže jsem přijel, vykoupal jsem se, oblékl a měl jsem co dělat, abych stihl zahájení reprezentačního plesu města Kadaně, jehož 8. ročník už spadal organizačně pod KZK. Věruška si vzala nový kostýmek a vyrazili jsme.
Organizace dopadla dobře, myslím, že účastníci plesu odcházeli spokojení. Mně se na celé věci vlastně nelíbil jen ten název. Reprezentační ples si představuji jako ples, kde se hraje taneční hudba všech možných žánrů, tedy od klasiky jako je valčík a polka, přes jazz a rock´n´roll až v závěru třeba k diskotéce, kterou já nemusím, ale budiž, svět se chce klátit a skákat, tak proč ne. Jenže na pokleslé diskotéce to včera stálo, skupina Las Vegas nebyla špatná, hrála hity celkem obstojně, ale hity, které bych spíš viděl na dětské diskotéce divadla Navenek, která proběhne na konci dubna v Orfeu, docela i s těmi pouťovými maskami a parukami, co členové brněnské kapely používali. I Jaroslava Uhlíře bych radši viděl u dětí než na reprezentačním plese, někomu tam přišel po Beatles Revival jako pěst na oko, my jsme si na několik jeho písniček s Věrkou zatančili valčík, protože jiná příležitost se téměř nenaskytla, a tak jsme za něj byli rádi (i když se divím, že se radši nevěnuje vnoučatům, zřejmě nemít prachy někdy i trochu vadí). Houslové trio InFlagranti hrálo podobným stylem jako Apocaliptica, pro mnohé vrchol večera, mně sedli víc Brouci z Kladna. Pak se zase vrátili Las Vegas – série Michala Davida, Falca a dalších hitmakerů 80. let nás už nebavily (nicméně je také možné to svést na únavu po celodenním volejbalovém úsilí), a tak jsme šli kolem jedné hodiny domů.
Škoda, že nevím, zda by se to setkalo s nějakým ohlasem, ale chtělo by se mi příští rok zkusit udělat ples (neříkám, že zrovna tenhle „reprezentační“, ten už se asi zažil ve svrchu popsané formě) v klasickém stylu bez nějakých vstupních vystoupení a tomboly, pozvat třeba orchestr Grandhotelu Pupp, který může nabídnout hudbu "klasických plesů vídeňského stylu" - světoznámé valčíky, polky, kvapíky, čtverylky, tanga, waltzy a populární operetní melodie, a víc to netříštit. Já osobně znám asi deset lidí, co by přišli. Ale to je málo na to, abych se pustil do plánování. Asi by to přesáhlo rámec města, ale kdyby se zaplnil sál a přísálí Střelnice, tak by to za to jistě stálo, nějaký sponzor by se možná taky našel. Přišli byste nebo znáte někoho v okolí, kdo by rád přišel?
Organizace dopadla dobře, myslím, že účastníci plesu odcházeli spokojení. Mně se na celé věci vlastně nelíbil jen ten název. Reprezentační ples si představuji jako ples, kde se hraje taneční hudba všech možných žánrů, tedy od klasiky jako je valčík a polka, přes jazz a rock´n´roll až v závěru třeba k diskotéce, kterou já nemusím, ale budiž, svět se chce klátit a skákat, tak proč ne. Jenže na pokleslé diskotéce to včera stálo, skupina Las Vegas nebyla špatná, hrála hity celkem obstojně, ale hity, které bych spíš viděl na dětské diskotéce divadla Navenek, která proběhne na konci dubna v Orfeu, docela i s těmi pouťovými maskami a parukami, co členové brněnské kapely používali. I Jaroslava Uhlíře bych radši viděl u dětí než na reprezentačním plese, někomu tam přišel po Beatles Revival jako pěst na oko, my jsme si na několik jeho písniček s Věrkou zatančili valčík, protože jiná příležitost se téměř nenaskytla, a tak jsme za něj byli rádi (i když se divím, že se radši nevěnuje vnoučatům, zřejmě nemít prachy někdy i trochu vadí). Houslové trio InFlagranti hrálo podobným stylem jako Apocaliptica, pro mnohé vrchol večera, mně sedli víc Brouci z Kladna. Pak se zase vrátili Las Vegas – série Michala Davida, Falca a dalších hitmakerů 80. let nás už nebavily (nicméně je také možné to svést na únavu po celodenním volejbalovém úsilí), a tak jsme šli kolem jedné hodiny domů.
Škoda, že nevím, zda by se to setkalo s nějakým ohlasem, ale chtělo by se mi příští rok zkusit udělat ples (neříkám, že zrovna tenhle „reprezentační“, ten už se asi zažil ve svrchu popsané formě) v klasickém stylu bez nějakých vstupních vystoupení a tomboly, pozvat třeba orchestr Grandhotelu Pupp, který může nabídnout hudbu "klasických plesů vídeňského stylu" - světoznámé valčíky, polky, kvapíky, čtverylky, tanga, waltzy a populární operetní melodie, a víc to netříštit. Já osobně znám asi deset lidí, co by přišli. Ale to je málo na to, abych se pustil do plánování. Asi by to přesáhlo rámec města, ale kdyby se zaplnil sál a přísálí Střelnice, tak by to za to jistě stálo, nějaký sponzor by se možná taky našel. Přišli byste nebo znáte někoho v okolí, kdo by rád přišel?
8 komentářů:
Já bych se rád podíval na klasický ples. Snad se do té doby doby naučím i tancovat. A nějaký ten doprovod, takže to máme všeho všudy už 12 lidí.
14 Jene! Dokud jsem si článek nedočetla, chtěla jsem Ti navrhnout Big Band Bonit (hrajou cokoli a sou všichni študovaní v hudbě - zážitek si je poslechnout), ale pak jsem zjistila, že "tvůj" ples by měl být ještě o něco klasičtější... I na ten bych šla. Oprášit šaty z maturáku (kam jinam už je vzít?).
Já bych určitě přišel...resp. my (2) bychom přišli. M.K.
Musím říct, že jsem se dnes dozvěděl, že hodně lidí bylo s kvalitou programu podobně nespokojených jako já, a tak mám krom těch 16 lidí, kteří by přišli (děkuji Vám výše se projevivším za ohlas), o další motivaci navíc zorganizovat ples, který bude hoden toho názvu.
i já byhc se přidal...nejen nápadem
pidan
Klasiku beru, polka na Uhlíře nám taky moc nestačila. Myslím že by nás přišlo tak osm párů. Jarmila B.
se mnou rozhodně nepočítej. špína
Sakra, s tebou jsem počítal v tý základní desítce:-)
Okomentovat