25. června 2008

Pohan

Eric Blair (George Orwell)

(originál zde)

To místo, kde stojím já i ty,
je obětištěm pro všechny naše bohy
za to, že můžeme nebem přikrytí
na pevnou zem klást svoje bosé nohy.
Podzimní vítr nám tiše šelestí
v chlupatém strništi na lýtkách,
něco nám pošeptá, jako by se smál,
zastaví se, pohladí a zase fičí dál
a nechá nám tu jen rozvířený prach.
Viz, s jakou pýchou slunce skomírá
jako král ve zlatém a purpurovém šatě,
a s jakým šarmem svou klenbu otvírá
duha, jež obejme celičkou naši zem.
Jako ta duha chci věčně objímat tě
a jako slunce planout v srdci tvém!
(1918)

Žádné komentáře: