23. června 2008

John Ruskin a chlupatice


Sézam a lilie je neotřelý název pro tři přednášky Johna Ruskina. Jsou to přednášky o mužích a ženách, prý poplatné době a místu svého vzniku, tedy viktoriánské Anglii. Mají ale mnohem větší záběr, což jsem pochopil jak z toho, co jsem si o knížce zjistil, než mi přišla poštou, tak z prvních stránek, které mi Věruška přečetla. Zajímavá byla pasáž o tom, že motivem našeho profesního jednání a postupování v kariéře je touha po uznání (o tom už čtenáři soběpisníku něco vědí z článku o Konci dějin). A že poctivost, šlechetnost a ctnost jsou vždy až na druhém místě:

Lodník přeje si obyčejně státi se kapitánem, ne pouze proto, poněvadž věří, že může říditi loď lépe než jiný plavec na palubě – přeje si státi se kapitánem, aby byl nazýván kapitánem. Kněz přeje si obyčejně státi se biskupem, ne jen proto, poněvadž věří, že žádná ruka nedovede tak pevně jako jeho vésti diecési skrze zmatky – přeje si státi se biskupem v první řadě proto, aby byl jmenován „My Lord“. A kníže obyčejně nepřeje si rozšířiti nebo poddaný získati království, poněvadž věří, že nikdo druhý nemůže tak dobře sloužiti státu na trůně, ale krátce proto, že si přeje, aby byl oslovován „Vaše Veličenstvo“ tolika rty, kolik jen může býti přivedeno k takové mluvě.

Tak přemýšlím, jestli jsem se stal ředitelem, aby mi všichni kolem říkali pane řediteli. No, hrdej na svoji pozici sice jsem, ale z toho oslovení nijak zvlášť oslněnej nebývám. Už jsem dokonce zaslechl, jak o mně někdo mluvil jako o šéfovi a jinej zase jako o říďovi, to jsem se docela otřás. Tak snad se k tý pýše aspoň trochu tý pokory a šlechetnosti vejde.

Nicméně, o tom jsem mluvit nechtěl. Chtěl jsem mluvit o ochlupení mezi nohama. Rozuměj především mezi ženskejma nohama. John Ruskin bývá často prohlašován za pedofila. Jednak proto, že po Lewisu Carrollovi převzal roli osobního přítele Alenky (to jí mohlo být kolem deseti let) a jednak proto, že se zamiloval do dívky, kterou poznal v jejích desíti letech (a v jedenácti už byl zamilovaný), i když s nabídkou k sňatku počkal, až jí bylo sedmnáct (byl odmítnut pro svůj ateismus). Jako další důvod se uvádí rozvod s jeho jedinou ženou pro nenaplněnost manželství po šesti letech. Nenaplněnost spočívala zřejmě v tom, že spolu manželé nikdy nespali. A to se zase zdůvodňuje tím, že se Ruskin při první manželské noci polekal chlupatice, kterou objevil v klíně své čerstvé choti. Možná byla jako ta z Coubertova obrazu, který zase polekal mnoho čtenářů soběpisníku. Nicméně toto jeho překvapení se častěji dává do souvislosti s tím, že jako uměnovědec se setkával s akty a sochami nahých žen, které žádné ochlupení neměly. Nedovedu to posoudit, ženy se holily prý už v Egyptě, řecké sochy taky nemají naznačené chlupy. Za dob mých rodičů ochlupení bujelo a neholilo se zhusta ani v podpaží a na lýtkách. Dělal jsem dneska na Hasištejně průzkum a většina omladiny se holí odnepaměti, dětné ženy většinou posledních pár let. A tak abych zase všem trochu připomněl, že nejsme ve viktoriánsky prudérní Anglii, tady je jeden z obrazů zachovaných v římských Pompejích. Jestli mě zrak nemýlí, zažívá onen mladík z 1. století po Kristu podobnou zkušenost jako mladící o dvacet století později.


Žádné komentáře: