Z Kadaně do Jeruzaléma aneb středověká turistika

Jeruzalém ve středu světa. Zorientujete se?

Dneska jsem byl na poslední přednášce o cestě Jana Hasištejnského z Lobkovic ke Svatému hrobu v Jeruzalémě. Věrušku by jistě potěšilo, že tohle svaté město, které bylo dlouhou dobu považováno za střed světa, srovnává náš kadaňský hejtman se Žatcem, přičemž praví, že Jeruzalém je „v ohradě své, kromě předměstí“ veliký jako „dvě Žatči“.

Takhle nějak mohl Jeruzalém vidět Jan Hasištejnský.

Citáty z cestopisu jasně dokazují, že před 515 lety byli poutníci v mnohém, ne-li ve všem, naprosto stejní jako dnešní turisti. Jezdili na černo, rozkrádali památky, nechali se nachytat místními obchodníky, chlubili se, co všechno viděli a kde všude byli, prohlídky po památkách měli v různých jazycích, měli rádi noční prohlídky atd. atd.

A taky jsem si při pročítání posledních stránek knihy uvědomil, že Jan Hasištejnský se plavil na galéře, která putovala do Svaté země spolu s další lodí (Hasištejn ji nazývá subtilgalej) a na té se plavil sám Fridrich III. Moudrý, který cestou nasbíral tolik ostatků svatých, že měl tehdy jejich třetí největší sbírku na světě a tím i zařízené odpustky na několik tisíc let. Jeho dvorním malířem byl Lucas Cranach st., do jehož okruhu mají patřit i autoři kadaňských klášterních maleb. Zase jedna styčná plocha navíc.