Došel jsem skrze studium Kanta v Neffově Antigorgiovi k Davidu Humeovi, kterého jsem, ač Angličana, doposud mezi filosofy téměř ignoroval. A přitom podle mého oblíbeného Schopenhauera se „z každé stránky spisů Davida Humea dozvíte víc než z celého filosofického díla Hegelova, Herbartova či Schleiermacherova“. A tak jsem si pár stránek přečetl a, i když jsem nenašel to, co Humeovi vložil do ůst Vladimír Neff, rozhodl se přeložit dvě věci, které mě zaujaly.
Nic není obvyklejší a přirozenější mezi těmi, kteří rádoby oběvují něco nového ve filosofii a vědě, než vychvalování svých vlastních teorií skrze hanobení všech těch, jež byly zavedené před nimi.
Buď filosofem: ale v záplavě vší té filosofie zůstaň člověkem.
A nakonec mě jeden z jeho citátů inspiroval k tomuto aforismu:
Nic není obvyklejší a přirozenější mezi těmi, kteří rádoby oběvují něco nového ve filosofii a vědě, než vychvalování svých vlastních teorií skrze hanobení všech těch, jež byly zavedené před nimi.
Pojednání o lidské přirozenosti
Buď filosofem: ale v záplavě vší té filosofie zůstaň člověkem.
Zkoumání o lidském rozumu
A nakonec mě jeden z jeho citátů inspiroval k tomuto aforismu:
Kromě mužů a žen nemám nepřátel.
Žádné komentáře:
Okomentovat