Jednou jedinkrát jsem byl vykázán z galerie, bylo to v Londýně a bylo to asi po třech probdělých nocích. Byl jsem tehdy v Londýně poprvé a myslel jsem si, cítě svou a rodinnou chudobu, že se do něj možná už nikdy nepodívám, a tak jsem po nocích chodil na vlastní pěst poznávat londýnská zákoutí, abych maximálně využil čas vyměřený pro tuto metropoli. Jenže, když v noci nespíte, vylučují se vám do mozku jisté látky podobné THC, takže se s únavou dostavuje pocit euforie a nutkání k smíchu. A v tomto stavu jsem navštívil anglickou Národní galerii s kamarádem Milanem Z., s nímž jsme k smíchu ani THC nepotřebovali. Posedávali jsme na lavicích uprostřed sálů a Milana napadlo dodávat k obrazům rozvěšeným po stěnách originální komentář. Proti nám visel tenhle obraz od Carracciho, na němž je známý motiv Quo vadis?
Ovšem Milanův komentář mě dostal na kolena a smáli jsme se tak vydatně, že se sešlo několik kustodů a vyvedli nás z galerie na Trafalgarské náměstí. Chodím se na ten obraz dívat pokaždé, když jsem v Londýně a musím říct, že ti kustodi tenkrát ani nevěděli, jak skvěle Milan vystihl Carracciho styl. Podobně vystihl i styl Caravaggia, ale to si budu muset teprve vzpomenout. Čemu jsem se tedy tenkrát tak smál? Stačí, když na obrázek kliknete.
A proč to tady píšu? Dneska šla Věruška do letňáku na báchorku o madam Báthory a tam prý je i jakási pasáž s Caravaggiem. Tak jsem zvědavej. Ale to není ten důvod, to se mi jen teď dalo do souvislostí. Abych se zamyslel nad blasfémií? To bych určitě rád, protože to za rouhání nepovažuju, ale to sem přece teď plést nechci. Tím pravým důvodem předešlého vyprávění bylo a je, že chci vyhlásit další soutěž. Než ji ale vyhlásím, měl bych zřejmě vyhlásit vítěze té minulé, abych nebyl v podezření, že vyhlašuju jednu soutěž za druhou a ceny si po promlčení vypiju a sním sám. Tak tedy, vyhlásím první tři místa a čestné uznání, přičemž cenu získává jen místo první, ostatním snad bude stačit ta čest ocitnout se v tomto článku:
1. Seš nenápadnej jak třímetrový hovno na sněhu. (Petr)
2. Mám votlačenou prdel jak ze svazácký schůze. (Martin)
3. Smrdí jako by se posralo procesí. (Lucie)
Čestné uznání: To je jak blbej s mrtvym (Brďa, protože znám jeho bráchu, mámu i babičku, takže vím, o čem byla řeč:)
Mimo soutěž: …koukaly jak bacily do lékárny (Zuzann)
Připomínám, že na stránkách KZK se stále soutěží o láhve kadaňského vína. No, a další zajímavá soutěž tedy bude následovat zde na soběpisníku, a kdo četl tenhle článek, jistě chápe, v čem se soutěží.
1 komentář:
Quo vadis, Domine?
Pro zápočet z latiny, debile.
Okomentovat