13. listopadu 2008

Z Mahenova zápisníku VI


Byl jsem v Brně. Byl jsem tam za Mikuláškem a za Mahenem. Spal jsem ve vile Tugendhat a přes den jsem korzoval po Veselé ulici, kde mají skvělej antikvariát.

Tenhle soběpisník měl zpočátku podtitul „režisérský“. Pak jsem pochopil, že je to nafoukanost, s níž bych brzy narazil do drátů vysokýho napětí. Bylo to ovšem myšleno jako narážka na Mahelův Režisérský zápisník, z něhož jsem tu hustě citoval. Nechal jsem si od Mahena podepsat jednu hru, kterou jsem si s mnoha dalšími z Brna přivezl.


Protože jsem po dlouhé době zase pocítil touhu režírovat, tak nebude od věci připomenout si něco z toho, co radí Jiří Mahen.

Pečlivě být na všechno připraven, to je celé tajemství úspěchu v režii. Ať si jenom žádný režisér nemyslí, že obecenstvo nepozná špatné přípravy i kdyby byla zakrývána čímkoliv! Chodí-li po jevišti kompars, který si neustále na př. v historické hře popotahuje kabátce, pozná každý, že to ti lidé dostali nakvap před začátkem hry a že nevědí snad ani dobře, co mají představovat. Vystupují-li na prknech místo sedláků jacísi nalíčení lidé s nakroucenými kníry, pak i o případné hře těchto sedláků mohu mít předem odmítavé mínění. Objeví-li se místo historických klobouků na hlavách vedlejších osob jakési pomačkané věci, které nejsou ani baretem ani kloboukem ani čepicí, možno s klidem čekat i podobné »pomačkané« věci ve vnitřní stavbě celého dramatu. Znovu a znovu být si vědom staré pravdy, kterou nutno opakovat do omrzení: Na jevišti je všechno vidět!

Žádné komentáře: