Když jsem si v Řezně přesycen památkami říkal, že už jsem viděl snad všechno, co jsem po paměti věděl, že za vidění stojí, rozhodl jsem se vrátit zpátky na nádraží. Něco mi ale našeptávalo, abych ještě prošel jednou takovou skulinou v řadě domů. Následoval jsem tedy vnitřní hlas, a nelitoval jsem. Na to, co jsem v Řezně chtěl vidět víc než katedrálu, jsem zapomněl.
Po tomhle mostě dostavěném v r. 1146, přecházeli přes Dunaj takřka všichni křižáci 2. a 3. křížové výpravy, a dá se předpokládat, že se po něm minimálně jednou prošli třeba anglický král Richard Lví srdce, francouzský král Filip II. August a nesčetněkrát jej asi přešel i Fridrich Barbarossa, i když cestou do Palestiny naposledy. Stál jsem na těch kamenech a rázem jsem se ocitl ve středověku.
Příště si řekneme něco o mostě sv. Mikuláše, který byl před 500 lety stržen císařem Maxmiliánem a je cílem naší letošní italské cesty.
Žádné komentáře:
Okomentovat