Včera dávali na dvojce první část dokumentu BBC se souhrnným názvem
Zapomenutý svět komunismu. Hodinové připomenutí se týkalo NDR. Zajímaly mě záběry z roku 1953 - předzvěst maďarského roku 1956 a našeho 1968 - a opravdu vše jako
přes kopírák. Pak jsem si přepnul na Píďana a když jsem se objevil zpátky za berlínskou zdí v 70. a 80. letech, už jsem si vzpomínal na svoje vlastní dětství. Věruška jen kroutila hlavou, v čem jsme to žili.
Mickey Mouse byl zakázanej? Jednu ženu zatkli na útěku a pak ji zavřeli na tři roky do kriminálu a její dvě dcery do děcáku. Tu ženu vykoupil Západní Berlín - takže NDR zatýkala vlastní občany, aby vydělala na výkupném. Večerníček, kde se objevil známý
Sandmann s rogalem byl zakázán, protože rogalo bylo symbolem útěku přes zeď na západ. A pak přišel šok.
Na závěr dokumentu dostal slovo pár, jehož amatérské záběry ze života obyčejných lidí dokumentovaly bídu východoněmeckého života v 80. letech. A tito tehdy novopečení milenci se vyjádřili v tom smyslu, že se jim nejen stýská, ale že
svým způsobem tehdy vedli
slušný život. Vyznělo to víceméně tak, že by svobodu vyměnili za sociální jistoty. To nejstrašnější dědictví komunismu! Žádný jiný názor už tomu nekontroval. Podepsána BBC. Příští díl je o Československu. Jsem zvědavý, jaké vyznění dají autoři jemu.
3 komentáře:
Taky jsem se koukal.. Zapomínáš, že v tý době prožili své "líbánky", zamilovanost.. A nadruhou stranu: kdo by dneska nebral jisté sociální jistoty? Nesmíš bejt tak zaujatej ;) Štěpán
Sociální jistoty mají bohužel i ti, co si je nezaslouží. Vím, že jsem extremista, ale vyznávám úctu nejistotě. To, že jsem dnes nahoře, mi nezajišťuje, že budu i zítra, to, že jsem dnes zdravý, neznamená, že bych měl mít jistotu, že i zítra budu ztělesněná řípa. Tím, že se to neučí na školách, tak si všichni myslí, že jejich životní úroveň musí jen stoupat a jako dospělí vyžadují nějaké pojištění, nejlépe bezplatné. Dřív se dostával k moci komunismus srpem a kladivem, dnes sociálním posypem.
Říká se tomu Stockholmský syndrom :(
To, že tě někdo zmlátí, a pak bolavému a hladovému dá kostku cukru, to neznamená, že na to bití máš zapomenout. Budu vždy dělat maximum pro to, aby k bití nedošlo.
Okomentovat