Straka na hrušce

Minule jsem se zmýlil, asi právě kvůli tomu špačkovi. Kadaňská straka nesedí na révě, ale na hrušni. Milena mi poslala důkaz.

Tak jsem zase trochu pátral. Hrušku jsem našel třikrát v díle Dürerově (dvě malby a jednu rytinu), vždycky ji měla v ruce buď Madona nebo Ježíšek. Tady ji Ježíšek dokonale ohryzal, nebo spíš uhryzl.

Tady Ježíšek utrhnul štopku.

Rovněž holandský mistr (zvaný záhadně Mistr ženy na půl), aktivní ve 30. letech 16. století, namaloval Madonu s děckem, kde mají hrušku v ruce oba.

Pak jsem hledal hrušku v tzv. herbariu na klenbě klášterního kostela Michelsberge v Bambergu, které pochází až ze 17.století, ale vychází z pozdněgotické tradice. Když už jsem myslel, že ji mám, na popisku stálo, že jde o tykev (Kürbis).

Ale hruška na tom bohatém stropě určitě je, tedy tzv. pichlavá hruška, která prý symbolizuje trnovou korunu. Jen jsem ji nenašel.

Na některých místech ve Starém zákoně se prý mylně překládaly některé druhy ovoce jako hrušky, ale z toho neplyne asi nic podstatného pro umění. George Ferguson v knize Znamení a symboly píše, že hruška se často objevuje jako Vtělený Kristus s odkazem na Jeho lásku k lidem.

Tak nevím, hruška a straka mi moc dohromady nejdou. Je jedna anglická koleda, kde křepelka na hrušce symbolizuje Krista, ale je až z 18. století (i když prý pochází z francouzštiny). Nicméně straka není křepelka. Moc jsem tedy nepokročil, jen jsem si tím hledáním hrušky naštval Věrušku. Jdu jí malovat straky na vrbě, abych nespadnul z višně.