Přesně před dvěma lety jsem se
nechal inspirovat básní filipínského hrdiny José Rizala, kterou jsem ovšem četl v anglickém překladu. Dnes jsem se nechal inspirovat přímo
původním textem básně španělského básníka
Gustavo Adolfo Bécquera (i když jsem odolal krásné možnosti převést
débil cristal aliterací
křehký křišťál - jde opravdu jen o inspiraci).Výslednou veršovánku věnuji svojí ženě Věrušce.
Až slunce zhasne naposledy,až moře promění se v ledy,až zeměkoule praskne v půli,má duše vzdá se Boží vůli, mé tělo zetlí v prostém hrobě,srdce však zůstane jen tobě.
Žádné komentáře:
Okomentovat