Jako minule a skorominule mě včerejší koncert inspiroval k veršovánce.
Chtěl jsem vždycky umřít mladý,
být na světě jenom chvilku,
jenže pořád straším tady
s padesátkou na zátylku.
Zuby opouští mé dásně,
už se těším na umělé,
ale přesto skládám básně
s padesátkou u prdele.
Žádné komentáře:
Okomentovat