V poslední ádvojce se dozvíte například to, že Kafka neměl rád macesy a miloval špenát, nebo že Cervantes jedl každou středu čočku. Tyto na první pohled voloviny se ovšem objevují v bravurně napsaných recenzích a jsem rád, že jsem si je mohl přečíst.
V odpovědi na mnou minule vychváleného Petra Bílka napsala jinak mimózní feministka Jana Valdrová velice vtipnou a platnou větu:
Nemusím vystudovat dendrologii, abych mohla kritizovat kácení lípy v naší ulici.
Reaguje tím na nařknutí, že s kolegyněmi napsala genderovou příručku pro český jazyk, aniž by která z nich byla bohemistka. A správně skloňuje oxymóron bez oxymóra, takže se docela vytáhla a v něčem jí tedy, ač jako macho nerad, musím dát za pravdu.
Za zásadní považuji povzdechnutí ředitele Ústavu české literatury a literární vědy FF UK Jana Wiendla nad stavem českého studijního systému. Konečně čtu od někoho takového slova o nesmyslnosti kreditního (nebo jak se mu dnes nadává) systému, jehož dvouhodinové vysvětlování na začátku prvního semestru vede studenty nutně k pocitu, že pokud se podřídí jeho složitosti a bodové magii, budou vzděláni. Efekt, který mi jako svědkovi zavádění tohoto systému byl jasný od první chvíle. Další nemilosrdnou pravdou je vytíženost pedagogů, kteří berou úvazky na několika štacích, aby se uživili, a není divu, že pak nemají čas na výzkum a jsou věčně unavení a co si budeme povídat, mnohdy i nepřipravení. Nevěděl jsem ani, že se příspěvky do popularizačních a kulturních periodik nebodují v systému akademického postupu (novinka z minulého roku), a tak se tyto časopisy dostaly v plen polovzdělaným nadšencům, o nichž jsem tu psával v souvislosti s některými historickými časopisy. Nicméně sám sebe rovněž považuju za polovzdělaného nadšence, a tak alespoň s pokorou do těchto periodik nepřispívám a na doktorský titul neaspiruji, své nejapné poznámky píšu jen sem, kde si je přečte hrstka podobně polovzdělaných čtenářů a dodáváme si tak pocity civilizovanosti. V této souvislosti bych pologramotně panu řediteli oponoval v jeho větě, že se dnes uchytila forma jednoduchého soft vědění, ne nepodobná internetovému serveru Wikipedie. Anglické verze této encyklopedie s více než třemi miliony hesel, z nichž většina těch základních je na lepší úrovni než všechny tištěné encyklopedie, a z níž existují odkazy na mnohem detailnější zdroje, je na hony vzdálena povrchnímu vědění. Pravděpodobně ovšem pan ředitel pročítá spíše českou verzi a je občas oprávněně přesvědčen o jejím středoškolském charakteru. Nicméně zde vidím velkou příležitost pro zapojení akademického prostředí do prostředí virtuálního a nechápu, že ještě nevznikl projekt akademicky redigovaných kategorií české wikipedie. Nesmyslně z roku na rok zadávané a papír znehodnocují seminární práce by nabyly na významu (prošlápnutí téhle cesty s mými maturanty si kladu za zásluhu).
Nemusí být člověk ředitelem fakultního ústavu, rektorem univerzity nebo předseda akademie věd, aby chápal nesmyslnost vzdělávacího systému na univerzitách.
Žádné komentáře:
Okomentovat