20. června 2010

Trocha saramagie

Chesterton někde řekl, že novináři jsou tu hlavně od toho, aby nás informovali o tom, že zemřel Mr. Jones, o kterém jsme do té doby ani nevěděli, že žil. To se mi dnes stalo, když jsem si přečetl, že zemřel jediný portugalský spisovatel, který získal Nobelovu cenu, José Saramago.

Přečetl jsem si jeho životopis a zjistil, že měl jako ateista a komunista problémy s církví, až tak, že kvůli tomu odešel z Portugalska na Lanzarote. Pak jsem si přečetl rozhovor na novinkách a zjistil, že se mi tento způsob ateismu a komunismu nepříčí, protože má ve svých názorech na církev a společnost pravdu - tento náhled na realitu v něm jen sublimoval v ideologii, která je schopna téhož.

V rozhovoru říká také jednu důležitou, i když tak jednoduchou pravdu:

Myslím, že zásadní věci pro tvorbu jsou jen dvě: musíte mít co říci a talent na to, abyste to říci dokázal.

Máme hodně spisovatelů, kteří jsou nejlepšími profesory v tvůrčím psaní, ale nemají co říct.

Vybral jsem si k překladu (hodně volnému, neb portugalsky opravdu neumím) jednu básničku z jeho první sbírky. Jmenuje se Science fiction I.

Možná je náš svět jen konvexní dělohou
pro zárodek jiného světa.

Možná v meziplanetárním prostoru
mění tajně směr své dráhy.

Možná skřivan, který letí vzduchem,
nehledá nové hnízdo, ale nové slunce.

Možná bílá laň, o níž se mi zdálo,
se jen ztratila svému konkávnímu stádu.

Možná z ozvěny mého vzdáleného volání
se rodí opravdová poezie.

Možná máme na světě jen lásku,
naši korónu, náš plášť.

Žádné komentáře: