Už druhý den posloucháme v autě Radiožurnál. Zvou si tam teď jako hosty režiséry z MFF. Včera tam byl Tomáš Mašín, dneska Karel Wachek. Ten chtěl v Americe natočit Smetanova Dalibora tak, že by byl uvězněn v autě, které by nesměl opustit. Za tímto poťapaným námětem stojí Wachkův pohled na moderní cestování.
Lidi se začali přemisťovat a mají dojem, že to přemisťování je nejvýznamnější komunikace. Přitom přijedou třeba do Portugalska, nic tam neřeknou a pak se zase vrátí. A vzduch je plný spálené nafty. Takhle se dnes řítí už vlastně téměř miliarda lidí.
1 komentář:
jojo, tenhle názor už jsem z několika stran zaslechl. Tuším ze severu, ze západu, a kromě jihu taky trochu i z východu. Ono je rozhodující, proč lidé cestují a co jim a také ostatním to jejich cestování přináší. Pokud je všeobecné dobro větší než puch spálené nafty, jsem pro. Ale kdo jede do Španihel a neřekne ani buenos aires, nemusí si ani kupovat Lidé a země, protože v jeho rukou je to jen dvacet deka papíru v lepším případě snad někdy recyklovaných.
Okomentovat