Robert Fitzgerald, americký básník, který se narodil přesně před sto lety, napsal jednu báseň, která mě zaujala svým věnováním. Jako by básník věděl, že moje lyžařské schopnosti se před 25 lety, kdy jsem byl naposledy lyžovat, zasekly právě u téhle techniky. Dohánět už to nebudu, lyžování pro mne zůstane terra incognita. Od toho horského týdne s tátou (tenkrát zemřel Andropov a v televizi běžely pořád jen zprávy střídané černou obrazovkou) ovšem miluju dny trávené v horských chatách se sněhovou vánicí za oknem. Letos někam na Vánoce musíme vyrazit.
na špičky, dovolíš
patám svých lyží,
aby se vzdálily,
a špičkám, aby se seběhly
do pravého úhlu,
do tisíců pravých úhlů
vyrytých pásovou rolbou
na hebké kůži sněhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat