Včera jsme byli u pana Krause. Už se stmívalo, tak jsme měli štěstí, že jsme ho ještě v ateliéru chytili. A domů jsme šli dlouho po setmění.
Vojta zase vyprávěl a my seděli přikovaní ke kanapi a poslouchali a cpali se cukrovím, co nám Vojta naservíroval a co jsme nesnědli, pak zabalil domů. Probrali jsme i Sandtnerku, kterou Věruška letos dostala od Ježíška, a já jsem ji jako kulinářský analfabet neznal. Vojta podle ní taky vaří a znal i její kariéru, kde učila a vařila a rozvíjel i teorii, co bylo asi ve 20. letech k mání, podle toho, co Sandtnerka používala za suroviny. Krásné bylo, když si poté Vojta stěžoval, že zapomíná, že se mu těžko vybavují některá jména. Příklad?
Já si Jeníku nemůžu vzpomenout na jméno toho policajta z Jeana Valjeana. V Devadesát tři si pamatuju na Lanteca, Gauvaina i Cimourdaina, ale na tohohle komisaře z Bídníků si ne a ne vzpomenout. Vidim ho, jak skáče do tý řeky, ale jméno se mi vykouřilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat