Dneska jsem celé dopoledne chodil s Julinkou po zahradě kadaňské nemocnice, choval ji v náruči a zpíval jí písničky. Mysleli jsme přitom na maminku, která se probírala z narkózy. Kupodivu jsem si vzpomněl na spoustu lidových písní, za což vděčím zejména dvěma lidem: tátovi, který nám je odmala zpíval, kdykoli mohl, a paní Vlastě Štěpánové, která nás mučila zpěvem v hodinách hudební výchovy na základní škole. Za znalost sprostonárodních písní pak vděčím Janu Jeníkovi z Bratřic, ale o tom zase příště, ty jsem Julince nezpíval.
Dal jsem dnes tedy dohromady docela pestrý repertoár: Marjánko, Marjánko, Když jsem já sloužil, Muzikanti, co děláte, Kdyby byl Bavorov, K Budějicům cesta, Na tú svatú Katerinu, ukolébavky Černé oči jděte spát a Dobrú noc, má milá a tátovy nejoblíbenější Tálinskej rybník, Když jsem já šel tou putimskou branou a Plavala husička po Dunaji.
U mnohých jsem uměl jen první nebo první dvě sloky, ale stačilo pár obratných ťuknutí do tlačítek, aby miminko nevypadlo ze zavinovačky, a měl jsem na displeji mobilního telefonu celý text i s akordy. Některé sloky mě docela okouzlily, třeba u posledně jmenované husičky na Dunaji:
Počkej, myslivečku, povím na tě, žes prodal jedličku na stojatě.
Povím na tě v kanceláři, žes prodal jedličku hospodáři.
Já jsem ten syneček marnotratný, mně nejsou peníze kór nic platný.
Dneska je mám, zítra jsou pryč, mně nejsou peníze platný kór nic.
U Marjánky je nádherná poslední sloka:
Paňmámo, paňmámo nebraňte mi
vždyť já jsem bohatší, nežli jste vy
já mám dvě poctivý zdravý ruce
a vaší Marjánky věrný srdce.
Stejně jako závěr Když jsem já šel:
Počkej, holka, však ty budeš plakat,
až já budu kázáníčko kázat,
kázáníčko, kázání, o věrném milování.
Počkej, holka, ty se budeš soužit,
až já budu tu mši svatou sloužit
v tom píseckým kostele, první bude za tebe.
Jednu písničku jsem ale nikde nenašel, ač po ní již dlouho pátrám. Táta nám ji zpíval s textem
Dal jsem dnes tedy dohromady docela pestrý repertoár: Marjánko, Marjánko, Když jsem já sloužil, Muzikanti, co děláte, Kdyby byl Bavorov, K Budějicům cesta, Na tú svatú Katerinu, ukolébavky Černé oči jděte spát a Dobrú noc, má milá a tátovy nejoblíbenější Tálinskej rybník, Když jsem já šel tou putimskou branou a Plavala husička po Dunaji.
U mnohých jsem uměl jen první nebo první dvě sloky, ale stačilo pár obratných ťuknutí do tlačítek, aby miminko nevypadlo ze zavinovačky, a měl jsem na displeji mobilního telefonu celý text i s akordy. Některé sloky mě docela okouzlily, třeba u posledně jmenované husičky na Dunaji:
Počkej, myslivečku, povím na tě, žes prodal jedličku na stojatě.
Povím na tě v kanceláři, žes prodal jedličku hospodáři.
Já jsem ten syneček marnotratný, mně nejsou peníze kór nic platný.
Dneska je mám, zítra jsou pryč, mně nejsou peníze platný kór nic.
U Marjánky je nádherná poslední sloka:
Paňmámo, paňmámo nebraňte mi
vždyť já jsem bohatší, nežli jste vy
já mám dvě poctivý zdravý ruce
a vaší Marjánky věrný srdce.
Stejně jako závěr Když jsem já šel:
Počkej, holka, však ty budeš plakat,
až já budu kázáníčko kázat,
kázáníčko, kázání, o věrném milování.
Počkej, holka, ty se budeš soužit,
až já budu tu mši svatou sloužit
v tom píseckým kostele, první bude za tebe.
Jednu písničku jsem ale nikde nenašel, ač po ní již dlouho pátrám. Táta nám ji zpíval s textem
Okolo Soběslavi
louky se zelenají
my jsme se na se na sebe
na se na sebe
potěšení moje
rozhněvali.
Myslím, že ještě nějak pokračovala, ale na internetu ji nenajdete. Myslel jsem si, že půjde o původní písničku o Boleslavi, protože si táta předělal i Boleslav, Boleslav překrásné město na Soběslav, ale teď se spíš přikláním k myšlence, že jde opravdu o původní soběslavskou píseň, která je už zřejmě zapomenutá. Tak jestli má doma někdo nějakého jihočeského Sušila nebo jiného sběratele a písničku tam najde, dejte prosím vědět.
Žádné komentáře:
Okomentovat