Pro zajímavost jsem si koupil knihu Naše dítě z roku 1971, abych věděl, jak mě asi moje maminka opečovávala ve věku, na nějž se ne a ne rozvzpomenout. Tak například se tehdy mělo kojit každé tři hodiny, kromě šestihodinové pauzy na spánek.
Spí-li dítě ve dne v čas kojení, vzbudíte je snadno a šetrně převinutím. Dnes se myslím na kojení budí jen v případě nemoci. Julátko má tak ranní a večerní maratón, kdy se kojí i každou půlhodinu, odpoledne je siesta, a v noci spí s jedním nepravidelným nakojením osm až devět hodin. Ťuk, ťuk, ťuk na monitor.
Názor na škytání, blinkání, opruzení a mázky se vesměs nezměnil, jiné to bylo s přikrmováním, které je v knize doporučováno i v případě, že mateřské mléko dostačuje. A co líbání?
Matka je často přemožena pocitem, že musí své dítě zlíbat. Vždyť děťátko je roztomilé, kulaťoučké, tak líbezně spí, rozkošně natahuje ručičky a nožičky! Musím autorce jen připomenout, že tento nešvar zažívají i otcové.
Chvíli jsem přemýšlel, proč má jedna kapitola u druhého měsíce název Dětské stoličky. Ty přece porostou až později. Až se zjištěním, že jsou jedna až čtyři denně, mi došlo, že nebude řeč o zubech, ale o hovínkách. Zelená barva a bělavé kousky prý nevadí, ale Julátko má většinou standardní okr se žmolenkou.
Uchvátila mě ovšem rada na maminčiny problémy se zácpou:
Nejlepší prostředek pro pravidelnou stolici je pravidelné myšlení… četl jsem nahlas, a po tomto slově jsem vyprskl smíchy… pak jsem větu dočetl, čímž ovšem pozbývá na původní originalitě… Nejlepší prostředek pro pravidelnou stolici je pravidelné myšlení na stolici. Nezapomínejte na to v denním chvatu, nepotlačujte nucení, dostaví-li se. Potlačené se již tak hned nevrátí. V případě, že to nestačí, doporučuje se klystýr – 1 litr vlažné osolené vody, do níž můžeme přimíchat i trochu mýdla. Začínám přemýšlet o tom, že si koupím irigátor.
A ještě rada pro maminku na závěr:
Smluvte se s manželem o vzájemné pomoci při ošetřování děcka.
To zní jako Rada vzájemné manželské pomoci.
Po zaklapnutí knihy jsem si uvědomil, jak je dnes všechno jednodušší, když existují mobily.
Spí-li dítě ve dne v čas kojení, vzbudíte je snadno a šetrně převinutím. Dnes se myslím na kojení budí jen v případě nemoci. Julátko má tak ranní a večerní maratón, kdy se kojí i každou půlhodinu, odpoledne je siesta, a v noci spí s jedním nepravidelným nakojením osm až devět hodin. Ťuk, ťuk, ťuk na monitor.
Matka je často přemožena pocitem, že musí své dítě zlíbat. Vždyť děťátko je roztomilé, kulaťoučké, tak líbezně spí, rozkošně natahuje ručičky a nožičky! Musím autorce jen připomenout, že tento nešvar zažívají i otcové.
Chvíli jsem přemýšlel, proč má jedna kapitola u druhého měsíce název Dětské stoličky. Ty přece porostou až později. Až se zjištěním, že jsou jedna až čtyři denně, mi došlo, že nebude řeč o zubech, ale o hovínkách. Zelená barva a bělavé kousky prý nevadí, ale Julátko má většinou standardní okr se žmolenkou.
Nejlepší prostředek pro pravidelnou stolici je pravidelné myšlení… četl jsem nahlas, a po tomto slově jsem vyprskl smíchy… pak jsem větu dočetl, čímž ovšem pozbývá na původní originalitě… Nejlepší prostředek pro pravidelnou stolici je pravidelné myšlení na stolici. Nezapomínejte na to v denním chvatu, nepotlačujte nucení, dostaví-li se. Potlačené se již tak hned nevrátí. V případě, že to nestačí, doporučuje se klystýr – 1 litr vlažné osolené vody, do níž můžeme přimíchat i trochu mýdla. Začínám přemýšlet o tom, že si koupím irigátor.
Smluvte se s manželem o vzájemné pomoci při ošetřování děcka.
To zní jako Rada vzájemné manželské pomoci.
Po zaklapnutí knihy jsem si uvědomil, jak je dnes všechno jednodušší, když existují mobily.
Dovolala jsem se do jihočeských mlékáren?
1 komentář:
Nezapomeňte jí vyprávět nějaké pěkné věci, ať už pohádky nebo něco radostného ze života. Taky bych jí pustil pěknou hudbu. Určitě né Sto zvířat nebo Už jsme doma... MD minus Té :-))
Okomentovat