18. října 2011

Konstantin Biebl erotický

Jiří Wolker věnoval svou povídku Ilda Kosťovi (Bieblovi) a to proto, že se nechal inspirovat Bieblovým osudem na balkánské frontě za 1. světové války. Biebl byl podle povídky zajat černohorskými komity a odsouzen k smrti, ale jako jediný ze zhruba dvaceti rakouských vojáků byl zachráněn – ženou náčelníka… Její muž zpočátku žárlí jen tak planě a vlastně nemá proč, ti dva spolu jen tráví čas… ale pak:

„Ivane!“
Naplnila jizbu nejdříve tímto slovem. Potom jala se svlékati. Zcela prostě, beze studu a zdráhání. Bílý sweater s ní sklouzl jako lupen z květu, když přijde vítr. Nezhasila ani svíčky. Chtěla milovat i očima a tak, jak oči vidí. Rozpustila si jen vlasy a beze slova přilehla ke mně.
Vzpomenu-li si dnes na všechny ty horké hodiny, co jsme si dávali, je mi úzko, jako by se mi chtělo srdce zastavit…
Její ruce mě oblehávaly jako plameny. Horečka vstupovala mi do hlavy a dravost do rukou. Bloudil jsem po jejím těle konečky prstů a tělo ustupovalo, prohýbajíc se a přissávajíc k mým pažím…


Jak to nakonec dopadlo, to se dozvíte v Městské knihovně 12. listopadu v 17hod. na poetickém pásmu k 60. výročí Bieblova skoku z okna.

4 komentáře:

Pavlí Ká řekl(a)...

Wow, to zní jako by skočil z okna naší Městské knihovny...? ;)

J-Lo řekl(a)...

Jo, to je pravda... to jsem plánoval jako vyvrcholení toho večera na památku, že bychom všichni shromáždění vyskákali z okna knihovny;) jdu to opavit...

Anonymní řekl(a)...

Budoucí, již v knihovně nezaměstnaní, možná vyskočí...

J-Lo řekl(a)...

Budoucí v knihovně nezaměstnaní by asi na tuto přednášku nešli, takže nemám strach;)