Julinka si včera uhnala úpal, a tak dnešní horký den trávíme chlazením, konejšením a tulením. Když mi v poledne usnula na hrudi a chladila se o mé šestatřicetistupňové tělo, měl jsem dost času na překlad španělské lidové písničky, kterou věnujeme k druhým narozeninám sestřenici Lilince a až budeme umět artikulovat, určitě se ji spolu naučíme i zpívat. Zkusit si to můžete i vy, stačí napasovat český text na originální melodii:
Sedávala Kateřina
pod javorem u mlejna,
koukala, jak teče voda,
ke všem lidem lhostejná.
Bral se kolem švarný žoldák,
Kateřina zbystřila,
zavolala na vojáčka
hnedle, jak ho spatřila.
- Viděl-li si někde v boji
mého muže drahého?
- Rád bych tebe upokojil,
nevím ale kterého?
- Můj mužíček překrásný je,
pohled na něj zahřeje,
na krku mu vždycky visel
kříž svatého Ondřeje.
- Podle toho, co mi říkáš,
muž tvůj v krutém boji pad',
a řek' mi, že mám si tě vzít,
o tvůj dům se postarat.
- Než bych já si tebe vzala,
to se radši učekám,
sedm let jsem už čekala,
dalších sedm vytrvám.
Jestli ani po čtrnácti
letech se mi nevrátí,
synky pošlu sloužit vlasti,
snad se v boji neztratí,
sama půjdu do kláštera
tam se v cele utrápím.
- Neplač, neplač, Kateřino,
někdo jiný v boji pad'
a ty mluvíš se svým mužem,
který tě má pořád rád.
A tak končí tahle píseň
celá smutná vesele,
[:její krásou potěší se
Češi jako Španělé.:]
Žádné komentáře:
Okomentovat