Mám doma Pohádky od Wilhelma Hauffa, dostal jsem je jako dar a těším se, až je budu číst Julince. Hauff psal i básně, ale protože jsou to hezky zveršované pravdy, které nikoho nepřekvapí, už se moc nečtou. Dvě z nich mě inspirovaly k zamyšlení nad tím, co tak pěkně ztvárnil Jengibarov.
Sotva odhodí pleny,
stanou se z dívek ženy,
které jsou předurčeny
scvrknout se ve stařeny.
I když je život krátký,
vrátí se stokrát zpátky
v radosti nad děťátky
a v lásce ženy-matky.
Žádné komentáře:
Okomentovat