18. září 2013

Vyznání

Tátovi by (ještě před minutou) včera bylo 65 let a poslal mi po Věrušce vzkaz. Tahle báseň je pro ně.

Miluju na věčnosti
ty krátké okamžiky
ne pozdě a ne brzy.

Miluju svoje mrtvé,
kteří se pod pomníky
tváří slepě a hluše.

Miluju svoji ženu,
když pláče pro mé hříchy
a otírá si slzy.

Miluju svoje dítě
až do konečků míchy
a do dna svojí duše.

Žádné komentáře: