Načítám teď divadelní hry, mimo jiné i proto, aby divadlo Navenek mělo v příští sezóně co dělat. Možná, že nakonec po nutných (a asi i zásadních) úpravách uvede zrovna tu, kterou jsem dnes dočetl. Nebudu ji prozrazovat, ale chtěl bych v ní roli. Jenže na tu svou vybranou budu muset počkat, až zestárnu (to už je s Pirandellovým Jindřichem IV. druhá taková). Třeba se do té doby ve mně projeví herecký talent. Ale jestli to napřesrok dotáhneme až do konce, bude to v Čechách poprvé a přesně sto let od napsání toho kusu. Zde je malá upoutávka, která mi připomíná slova někoho úplně jiného z mé vlastní zkušenosti:
„Přesně tak, všude je to stejné… Když je člověk mladý, vidí, jak se osnova zakládá do stavu, rodiče, přízeň, přátelé, kamarádi, služebnictvo, to je osnova. Později v životě pozoruješ útky, a to už člunek osudu kmitá s vláknem tam a nazpátek. Občas se nit přetrhne a znovu naváže, a tak to pokračuje, bidlen přiráží, vlákno se tlačí do všemožných klikyháků a najednou je tu tkanina. A ve stáří, až oko prohlédne, člověk zjistí, že všechny ty klikyháky tvoří vzor, monogram, ornament, hieroglyf, a teprve teď je schopen ho rozluštit. To je život!“
„Přesně tak, všude je to stejné… Když je člověk mladý, vidí, jak se osnova zakládá do stavu, rodiče, přízeň, přátelé, kamarádi, služebnictvo, to je osnova. Později v životě pozoruješ útky, a to už člunek osudu kmitá s vláknem tam a nazpátek. Občas se nit přetrhne a znovu naváže, a tak to pokračuje, bidlen přiráží, vlákno se tlačí do všemožných klikyháků a najednou je tu tkanina. A ve stáří, až oko prohlédne, člověk zjistí, že všechny ty klikyháky tvoří vzor, monogram, ornament, hieroglyf, a teprve teď je schopen ho rozluštit. To je život!“
MLJT
1 komentář:
A Princezna Pampeliška znovu ostrouhá, zapomeň na negativní (nebo pozitivní?) konotace a určitě si ji (ALESPOŇ) přečti...
Okomentovat