Vyhraná bitva?

Dvě hezké věty jsem našel ve svém vetchém zápisníčku s výpisky z literatury, který jsem si vedl před lety. Obě jsou z válečného prostředí, ale obě platí i pro zcela mírové poměry a na ty mé kariérní se hodí jako ředkvičky do pařníku. Ten první pronesl maršál Ferdinand Foch. Tomu chlapovi věřím po jednom studijním zážitku. Jednou jsem totiž pročítal noviny z roku 1927 kvůli seminárce o požáru justičního paláce ve Vídni, a jak už to tak mezi badatelskými elévy bývá, přečetl jsem o 500% víc článků, které se Rakouska vůbec netýkaly. A mezi těmi články byl i rozhovor s maršálem Fochem, ve kterém tvrdil, že za deset let vypukne nová světová válka. Umřel začátkem roku 1929, a tak ani neví, jak drobounce se sekl. Druhý citát jsem neidentifikoval, ale jde o verš, a tak je možná z překladu Jacquesa Préverta, z něhož je v onom zápisníčku několik předchozích citátů.

„Co je vyhraná bitva? Je to bitva, v níž se nechceme dát porazit.“

„Tam, kde nás ve válce pohřbili, poroste krásnější obilí.“