O víkendu jsem byl v Plzni a díky Českým drahám, které nám malým technickým selháním zařídili cestu do Plzně přes Chomutov samými motoráčky, jsem měl neuvěřitelně mnoho času přečíst všechna periodika, která jsem na cestu, tuše nějakou horoskopem předpovězenou zradu, pořídil. Utržil jsem proto mnoho podnětů k zamyšlení, s nimiž nyní postupně hodlám otravovat váš drahocenný čas. Nuže, podnět první.
V rozhovoru pro Lidové noviny mě Robert Kodym přiznám se překvapil i nepřekvapil. Překvapil úhledností a smysluplností svých odpovědí. Nepřekvapil svým pozérstvím, např. několikrát proklamovaným niterným vztahem k historii a monarchistickými idejemi. Nicméně od přečtení rozhodně neodrazuji, člověk se něco dozví. Třeba to, že Wanastovi Vjeci čerpají ze skladeb polského renesančního skladatele Marcina Warteckého – je hezký, že to Kodym řekl, Štěpán Rak nás na několika příkladech minulý týden přesvědčil, že mnoho tzv. populárních moderních skladeb a písní jsou vlastně kytarové melodie starých renesančních mistrů, bohužel nepřiznané. Ovšem něco se mi hodně nelíbilo a vybudilo mě to k tomuto článku. Otázka cituje text jedné nové písně: „Dnes už víme, že i pan Masařík (myšlen Masaryk, pozn. J-Lo) kradl a zradil ve jménu buržoazní rebélie…“ a Kodym dodává:
… je vtipné, když se vedle jeho hesla Nebát se a nekrást položí pozemkové reformy 20. let. To byla čistá krádež. Klečíme na kolenou před tatíčkem republikánem, který si pomocí propagandy vytvořil kult osobnosti a při tom celá desetiletí před tím sám snil o autonomním českém království.
Bohužel, tím se u mě Robert, který v rozhovoru jinak působí střízlivě a poměrně dospěle, hodně shodil, neboť jeho historické přemýšlení jde opravdu jen hodně po povrchu nebo spíš poletuje ve stratosféře.
Proč proběhla pozemková reforma? Stejně jako ve starém Římě, aby vyřešila jakousi krizi a zabránila revoluci. Citujme Masaryka z Budování státu: „Kampaň, která měla soukromým vlastnictvím otřást, jej naopak upevnila. Systém latifundií a velkostatků bývá spolehlivým spojencem bolševismu. Naopak drobné selské vlastnictví je skoro neotřesitelnou oporou demokracie.“ Ano, při pozemkové reformě se kradlo, obohatila se vládní garnitura (čísla jsou např. zde), ale nevím nic o tom, že by se na ní přiživil přímo Masaryk. Kodym zřejmě myslel, že krádeží je prostě jakákoli konfiskace, ovšem těm, kterým se půda konfiskovala ji většinou rovněž nekoupili. Každopádně ji prosadila agrární strana, která pak po celou dobu první republiky hrála v politice prim a nepustila tak ke slovu bolševiky v plné jejich síle.
Druhou část tohoto Kodymova vejšplechtu radši ani nebudu komentovat. O otázku výše píše, že „nám pohled do minulosti může sejmout klapky na očích“ a že on o tom píše písničky. Tímhle textem nejen, že ty klapky nesňal, ale ukázal, co tím míní. Haněním model si sám nahonit morální aureolu, kterou si ve zbytku rozhovoru celkem umně rovná nad hlavou. A to se mi nelíbí.
V rozhovoru pro Lidové noviny mě Robert Kodym přiznám se překvapil i nepřekvapil. Překvapil úhledností a smysluplností svých odpovědí. Nepřekvapil svým pozérstvím, např. několikrát proklamovaným niterným vztahem k historii a monarchistickými idejemi. Nicméně od přečtení rozhodně neodrazuji, člověk se něco dozví. Třeba to, že Wanastovi Vjeci čerpají ze skladeb polského renesančního skladatele Marcina Warteckého – je hezký, že to Kodym řekl, Štěpán Rak nás na několika příkladech minulý týden přesvědčil, že mnoho tzv. populárních moderních skladeb a písní jsou vlastně kytarové melodie starých renesančních mistrů, bohužel nepřiznané. Ovšem něco se mi hodně nelíbilo a vybudilo mě to k tomuto článku. Otázka cituje text jedné nové písně: „Dnes už víme, že i pan Masařík (myšlen Masaryk, pozn. J-Lo) kradl a zradil ve jménu buržoazní rebélie…“ a Kodym dodává:
… je vtipné, když se vedle jeho hesla Nebát se a nekrást položí pozemkové reformy 20. let. To byla čistá krádež. Klečíme na kolenou před tatíčkem republikánem, který si pomocí propagandy vytvořil kult osobnosti a při tom celá desetiletí před tím sám snil o autonomním českém království.
Bohužel, tím se u mě Robert, který v rozhovoru jinak působí střízlivě a poměrně dospěle, hodně shodil, neboť jeho historické přemýšlení jde opravdu jen hodně po povrchu nebo spíš poletuje ve stratosféře.
Proč proběhla pozemková reforma? Stejně jako ve starém Římě, aby vyřešila jakousi krizi a zabránila revoluci. Citujme Masaryka z Budování státu: „Kampaň, která měla soukromým vlastnictvím otřást, jej naopak upevnila. Systém latifundií a velkostatků bývá spolehlivým spojencem bolševismu. Naopak drobné selské vlastnictví je skoro neotřesitelnou oporou demokracie.“ Ano, při pozemkové reformě se kradlo, obohatila se vládní garnitura (čísla jsou např. zde), ale nevím nic o tom, že by se na ní přiživil přímo Masaryk. Kodym zřejmě myslel, že krádeží je prostě jakákoli konfiskace, ovšem těm, kterým se půda konfiskovala ji většinou rovněž nekoupili. Každopádně ji prosadila agrární strana, která pak po celou dobu první republiky hrála v politice prim a nepustila tak ke slovu bolševiky v plné jejich síle.
Druhou část tohoto Kodymova vejšplechtu radši ani nebudu komentovat. O otázku výše píše, že „nám pohled do minulosti může sejmout klapky na očích“ a že on o tom píše písničky. Tímhle textem nejen, že ty klapky nesňal, ale ukázal, co tím míní. Haněním model si sám nahonit morální aureolu, kterou si ve zbytku rozhovoru celkem umně rovná nad hlavou. A to se mi nelíbí.
2 komentáře:
Měl by raději zůstat u textů, jak PBCH chodí s rybou kouzelnou :)
Smekám Roberte!
Okomentovat