23. října 2007

Jak chytá Prášil

Večer jsem čekal velkou společnost, proto bych byl kachny rád dostal pod střechu všechny.
Vzpomněl jsem si na kousek slaniny, který mi zbyl v brašně. Rychle jsem rozpletl šňůru na psa, čtyřnásobně jsem ji prodloužil a slaninu přivázal na konec. Potom jsem návnadu nalíčil a ukryl se v rákosí na břehu.
Sotva jsem se skrčil, připlula nejbližší kachna a slupla slaninu
jako malinu.
Za první kachnou se přikolébaly další, a protože kluzká slanina vyšla velmi brzy nestrávená z kachny ven, spolkla ji jiná kachna, pak další a tak dál.
Slanina prošla v několika málo minutách mnoha kačenami skrz naskrz, aniž se změnila nebo odtrhla od provazu, a tak byly všechny kachny navlečeny jako perly na šňůře. Vytáhl jsem je pohodlně na břeh, obtočil si úlovek šestkrát kolem pasu a šel spokojeně svou cestou domů.

Podobně jako baron Prášil kachny nachytal Libor Prášil řadu sběratelů umění. Namaloval totiž v minulých letech přes 150 padělků děl Jana Zrzavého a ty se úspěšně rozprodaly za deset miliónů korun. „Omylem považoval chlup z Prášilova štětce v jednom z obrazů za jeden z vlasů Zrzavého,“ usmál se jeden z překupníků u soudu nad úsudkem jednoho z nachytaných. Všem zúčastněným hrozí 12 let vězení, ale přesto před oběma Prášily klobouk dolů.

Žádné komentáře: