Dneska je to 220 let od narození Lorda Byrona. Už je to celkem dlouho, co jsem objevil jeho politický protestbásně a já dneska na jednu takovou mám fakt náladu, takže jsem se nechal unést koncem XIV. zpěvu jeho Doby bronzové a upravil jsem si ho k obrazu svému.
Proč tu jsem? Abych v rámci konvence
si na své hrudi hýčkal mravence?
„Buď moudrý a vítej v mraveništi,
můžeš si hrát, ale jen na našem hřišti,
a uč se od nás být ve vhodný čas zticha,
dokud nepoznáš, že hrdost je jen pýcha,
- a že protipohyb nikdy neobstojí
v dobře promazaném hodinovém stroji.“
Chce se mi to řvát hlasem Vysockého!
Žádné komentáře:
Okomentovat