Před Silvestrem jsme se s Věrkou dívali na Vlasy a druhý den večer jsem nám pak četl z Formanovy autobiografie kapitoly spojené s tímhle mým oblíbeným filmem. Moje sestry na Vlasech byly někdy v šestý třídě, to byl ještě komunismus, dávali je tenkrát jako náhradní film, protože nedošel kotouč s tím správnym, takže to byla náhoda. A já si myslím, že ten film jim dost zformoval charaktery. Přišly z něj najednou jiný, moje třináctletý sestřičky, a já je pochopil, až když jsem film viděl sám, a taky mi vytvaroval srdce, i když tu čupřinu, co nosil Hud, jsem si na hlavě nikdy vyrůst nenechal. O tom to totiž zas až tak není. Po prvních tónech při Claudově jízdě autobusem mi naskočí husí kůže a na konci filmu bych mohl polykat knedlíky. Teď už v tom autobusu jede i Věrka.
Ani jsem nevěděl, že ten původní muzikál vůbec nemá podobný příběh jako Formanův film, a že to nejlepší na celém scénáři, tedy závěr, vymysleli s Michaelem Wellerem po urputný hádce, kdy oba prosazovali něco úplně jinýho, a pak je políbily Euterpe a Melpomene najednou a vznikl ten nádhernej nápad se záměnou Clauda a Bergera v kasárnách. Bergera měl hrát Gerome Ragni, který ho hrál už před deseti lety v muzikálu, ale ambice a Formanovy sympatie měl i Treat Williams. Zkoušelo se pořád dokola, až to Treat nevydržel a se slovy „Já už vám na to seru“ chytil Ragniho za flígr a srazil ho k zemi. Tenhle projev mladické rebelie mu získal roli Bergera, v níž je podle mýho úžasnej. Je tam toho v té knížce fakt hodně zajímavýho. Třeba, jak první v řadě na konkurzu byla nějaká Madonna Ciccione, ale nějak asi nezaujala, nebo jak až k Formanovi do bytu přišel nějakej maník na konkurz, i když se mu Vlasy nelíbily. Poslal ho jeho agent. Byl to Bruce Springsteen. Taky je tam supr kapitola Léto v zimě, kdy chtěli letní scénu s komparsem v Central Parku natočit v prosinci, ale zrovna nasněžilo. Statistům už se ale zaplatilo, tak to produkce chtěla přesto natočit, rozfoukat sníh, každej by vycucal kostku ledu, aby mu pak tu minutu nešla pára od huby… nakonec se to zavrhlo, ale je fakt, že natočit letní scénu v létě není žádnej kumšt.
Co nás ale dostalo nejvíc, bylo, jak Cheryl Barnes, která nakonec hrála černošskou matku Hudova syna, přišla na konkurz a zazpívala tak, že všechny oslnila…
„Určitě budeme kontaktovat vašeho agenta.“
„Ale já žádnýho agenta nemám.“
„Tak nám tu nechte číslo, kde vás v New Yorku najdem.“
„Číslo vám dám, jenže bydlím až v Maine.“
„Fajn, a kde tam v Maine zpíváte.“
„Nikde.“
„Ne? A co děláte?“
„Jsem uklízečka. Pracuju v motelu.“
Na konkurz si vzala v motelu volno, písničku Easy to Be Hard, při který pravidelně při filmu začínám ronit slzy a ty se pak valej až do titulků po tvářích jako kusy pískovce v Českym Švýcarsku při povodních, prý nazpívala napoprvé tak, že už ji nemuseli nijak upravovat. Hvězda se z ní nestala, protože se odmítla podřídit zákonům šoubyznysu. O to větší obdiv u mě sklízí. Škoda, že na youtube chybí. A na wikipedii je jediná z obsazení Vlasů, která tam nemá odkaz. Hádejte, kdo jí ho jde teď hned založit? A už ho má.
Dneska jsem hodně přemýšlel o penězích... svejch a těch, co o nich mám rozhodovat... a tak jsem si pustil Ain't got no money a pak hned tuhle krásnou:
A zase mě popadla touha natočit film...
Ani jsem nevěděl, že ten původní muzikál vůbec nemá podobný příběh jako Formanův film, a že to nejlepší na celém scénáři, tedy závěr, vymysleli s Michaelem Wellerem po urputný hádce, kdy oba prosazovali něco úplně jinýho, a pak je políbily Euterpe a Melpomene najednou a vznikl ten nádhernej nápad se záměnou Clauda a Bergera v kasárnách. Bergera měl hrát Gerome Ragni, který ho hrál už před deseti lety v muzikálu, ale ambice a Formanovy sympatie měl i Treat Williams. Zkoušelo se pořád dokola, až to Treat nevydržel a se slovy „Já už vám na to seru“ chytil Ragniho za flígr a srazil ho k zemi. Tenhle projev mladické rebelie mu získal roli Bergera, v níž je podle mýho úžasnej. Je tam toho v té knížce fakt hodně zajímavýho. Třeba, jak první v řadě na konkurzu byla nějaká Madonna Ciccione, ale nějak asi nezaujala, nebo jak až k Formanovi do bytu přišel nějakej maník na konkurz, i když se mu Vlasy nelíbily. Poslal ho jeho agent. Byl to Bruce Springsteen. Taky je tam supr kapitola Léto v zimě, kdy chtěli letní scénu s komparsem v Central Parku natočit v prosinci, ale zrovna nasněžilo. Statistům už se ale zaplatilo, tak to produkce chtěla přesto natočit, rozfoukat sníh, každej by vycucal kostku ledu, aby mu pak tu minutu nešla pára od huby… nakonec se to zavrhlo, ale je fakt, že natočit letní scénu v létě není žádnej kumšt.
Co nás ale dostalo nejvíc, bylo, jak Cheryl Barnes, která nakonec hrála černošskou matku Hudova syna, přišla na konkurz a zazpívala tak, že všechny oslnila…
„Určitě budeme kontaktovat vašeho agenta.“
„Ale já žádnýho agenta nemám.“
„Tak nám tu nechte číslo, kde vás v New Yorku najdem.“
„Číslo vám dám, jenže bydlím až v Maine.“
„Fajn, a kde tam v Maine zpíváte.“
„Nikde.“
„Ne? A co děláte?“
„Jsem uklízečka. Pracuju v motelu.“
Na konkurz si vzala v motelu volno, písničku Easy to Be Hard, při který pravidelně při filmu začínám ronit slzy a ty se pak valej až do titulků po tvářích jako kusy pískovce v Českym Švýcarsku při povodních, prý nazpívala napoprvé tak, že už ji nemuseli nijak upravovat. Hvězda se z ní nestala, protože se odmítla podřídit zákonům šoubyznysu. O to větší obdiv u mě sklízí. Škoda, že na youtube chybí. A na wikipedii je jediná z obsazení Vlasů, která tam nemá odkaz. Hádejte, kdo jí ho jde teď hned založit? A už ho má.
Dneska jsem hodně přemýšlel o penězích... svejch a těch, co o nich mám rozhodovat... a tak jsem si pustil Ain't got no money a pak hned tuhle krásnou:
A zase mě popadla touha natočit film...
Žádné komentáře:
Okomentovat