Dnes jsou Baudelairovy narozeniny a krom toho, že jsem dostal mail od P. N., provozovatele těch nejlepších stránek na webu o této magistrále prokletých básníků, dostal jsem se také konečně k přečtení veršů Marcely Gunázerové, která měla v pondělí na literárním klubu čtení, v němž ovšem zazněly (mými poctěnými ústy) dva kratší prozaické kusy. Poesii jsem si odnesl domů a dnes jsem s ní tedy oslavil ony narozeniny. Úplně mě překvapilo, jak svěže na mě poetismus těch básní (ta ryze česká odnož surrealismu) dýchl. Rád bych se s vámi podělil, ale nemám svolení, tak sem zkusím hodit tenhle oskenovaný kousek jako obrázek a na přání autorky (která to tu asi občas zhlédne) jej kdykoli stáhnu z oběhu. Marcela dělá i koláže a jsou moc pěkné, na ty se jí musím příště zeptat. Zatím jen tudy děkuji za ten sladký merlot veršů a ementálský sýr umění.
Paplí je matka...
před 6 lety
Žádné komentáře:
Okomentovat