Občas vídám synovce Kubu na flórbalu nebo při fotbalu, neteřinku Bibinku třeba na maškarním jako čarodějnici nebo jejich maminku, moji sestřičku Ivanku na Rallye Šumava. Jenže to všechno jen na fotkách na soběpisníku mojí spolužačky a Lady Melbourne, jak jsem jí tehdy tuším říkal, Lucie Sichingrový. Naživo jsem je neviděl už ani nepamatuju, cesta do Plzně byla pro mé zkrácené nervy v zimě tak nějak dlouhá.
O víkendu konečně nadešel čas, kdy jsem do svého univerzitního města musel za pracovními povinnostmi, a tak jsem nemohl moc odmlouvat. Nakonec jsem díky skvěle odřízené jízdě nejen překonal svoji kinetofobii, ale cestu jsem si i užil. A mohl jsem se tak mj. podívat i za tím rodinným potěrem a za sestřičkou a švagrem na Bory, kde sedí, totiž sídlí. Spali jsme u druhé sestřičky Alenky, ale (vlastně protože) ta zrovna nebyla doma (tak snad po Anglii). Zde je alespoň pár foteček pro babičku.
O víkendu konečně nadešel čas, kdy jsem do svého univerzitního města musel za pracovními povinnostmi, a tak jsem nemohl moc odmlouvat. Nakonec jsem díky skvěle odřízené jízdě nejen překonal svoji kinetofobii, ale cestu jsem si i užil. A mohl jsem se tak mj. podívat i za tím rodinným potěrem a za sestřičkou a švagrem na Bory, kde sedí, totiž sídlí. Spali jsme u druhé sestřičky Alenky, ale (vlastně protože) ta zrovna nebyla doma (tak snad po Anglii). Zde je alespoň pár foteček pro babičku.
Žádné komentáře:
Okomentovat