Dneska jsme měli první sezení nad Absolútnym zákazom. Dopadlo to dobře, bude se hrát slovensky a i mé režisérské záměry se setkaly s celkem kladnou odezvou. Tahle hra je pro mě velkou výzvou. Od roku 1988, kdy jsem ve sklepení domu mého dědečka a babičky přečetl snad každou čárku z celého ročníku Reportéra 1968, mi v žilách koluje ampulka s živou (jen věkem oslabenou) vakcínou vzpomínek na tenhle rok. Snad vakcínou proti nesvobodě, kterou ale pořád řeším a proti které mám jistou averzi až fobii. Absolútny zákaz je o této nesvobodě a o zvykání na ni. Václav Havel to v posledním rozhovoru řekl trefně:
Měl jsem do té doby určitý spor o to, zda se můžeme adaptovat na okupaci, brát ji jako fakt a zaštiťovat to vzpomínkou na to, jak jsme se krásně chovali ten jeden týden. Neustále na to vzpomínáme, posléze se z toho stává mytologie a vede to k nostalgii, že jsme takoví strašně hodní a bezvadní. A přitom ten zlý osud nás vždy nakonec oklame, převálcuje a podvede. A všechno špatně dopadne, čemuž se my musíme přizpůsobit. Tento způsob uvažování jsem pociťoval jako dost nebezpečný, protože to vlastně legitimizovalo adaptaci na nové poměry. Zdálo se mi, že je lepší stát si do konce pevně za svým a neuhnout, než uhnout, ale halit to do filozoficko-politologických zábalů, které to počínání zdůvodňují tím, že stejně se ty zlé dějiny někudy valí a my to nezměníme.
Měl jsem do té doby určitý spor o to, zda se můžeme adaptovat na okupaci, brát ji jako fakt a zaštiťovat to vzpomínkou na to, jak jsme se krásně chovali ten jeden týden. Neustále na to vzpomínáme, posléze se z toho stává mytologie a vede to k nostalgii, že jsme takoví strašně hodní a bezvadní. A přitom ten zlý osud nás vždy nakonec oklame, převálcuje a podvede. A všechno špatně dopadne, čemuž se my musíme přizpůsobit. Tento způsob uvažování jsem pociťoval jako dost nebezpečný, protože to vlastně legitimizovalo adaptaci na nové poměry. Zdálo se mi, že je lepší stát si do konce pevně za svým a neuhnout, než uhnout, ale halit to do filozoficko-politologických zábalů, které to počínání zdůvodňují tím, že stejně se ty zlé dějiny někudy valí a my to nezměníme.
Žádné komentáře:
Okomentovat