Když jsem si dneska četl básničku D.H. Lawrence, která se jmenuje The Elephant is Slow to Mate neboli doslova přeloženo Slon se páří pomalu, přišlo mi to jako něco mezi anekdotou a dokumentem Davida Attenborougha. A cestou domů z práce mě pak napadaly tyhle verše.
Slon na to jde s rozvahou
za každého počasí,
vyhlédne si slonici a
– počká si.
Chodí každý po svém břehu
měsíce a měsíce
a napětí v srdcích stoupá
velice.
Každou noc si stelou v houští,
každý ve svém, samozřejmě,
až se jednou ozve tiché
„Hřej mě!“
Slon očichá moč své milé,
chobot mizí v lůně,
za dva roky budou chovat
slůně.
1 komentář:
Vypadalo to na pěknou básničku, vhodnou i pro děti... až do tý moči :o))
Okomentovat