Pan S. se tuhle podivil, jak jsem mohl napsat tři články o tak ošklivém městě jako je Lipsko. Měl pravdu. Byl jsem teď s Pavlem v Řezně a je to nepředstavitelný rozdíl. Řezno mi přišlo jako Český Krumlov na rovině. Pěkná atmosféra, i ty holky byly hezký jako v Čechách. A tak to vyprávění rozdělím aspoň do čtyř dílů.
Jel jsem zase od BMW Werk autobusem na Albertstrasse, což je asi něco jako ve Varech Tržnice. A přes park je železniční nádraží a v tom parku kostel. Šel jsem se k němu hned podívat a na něm byla tahle cedulka věnovaná univerzitou v Linzi, kde mají větší keplerovskou tradici.
Ono se neví, kde Kepler se svou ženou odpočívá, protože jeho náhrobek smetli spolu s ostatními vojáci Gustava Adolfa, když zničili zdejší protestanstký hřbitov, ale jestli opravdu odpočívá mezi autobusákem a vlakovým nádražím, tak to moc klidu nezažívá.
Vydal jsem se po čuchu po Maxmiliánově ulici směrem do centra (logicky na druhou stranu než je vlakáč), až jsem došel na Obilný trh, kde mě zaujal karmelitánský kostel, mám pro tyhle barokní průčelí á la Il Gesú slabost.
Když jsem se otočil, zjistil jsem, že jsem v srdci města, tedy blízko dómu. Někde v jeho blízkosti má být celkem skromný kostel, v němž měli být pokřtěni první Češi. Že by to byl tenhle?
Ba ne! To je protestanstký kostel sv. Ulricha a patří k nejstarším gotickým budovám na sever od Alp. Ve městě je hodně protestantských kostelů, protože město bylo prostestantské. Nicméně bylo také sídlem katolického biskupa. Ve středověku tu vlastně bylo pět samostatných státních jednotek - město, biskupství a tři kláštery. Asi tak vypadalo to rozdrobení Německa, o kterém se vždycky mluví v dějepisu.
Katedrála si mě podmanila. Je krásná a prosvětlená zvenčí a naprosto temná uvnitř. Pomodlil jsem se v ní jednou Otčenáš a sedmkrát Zdrávas hned u vchodu pod krucifixem a se zvláštním pocitem úcty jsem se vzdal veškerého turistického pudu a zamířil zpátky ven.
Vedle kostela je takový malý kostelík zasvěcený sv. Janu. Jeden z 46 kostelů ve starém městě.
Ale pro nás Čechy důležitější než katedrála. Na stěně kostela je tahle pamětní deska ve třech jazycích, latině, němčině a češtině.
Pokračování příště...
Jel jsem zase od BMW Werk autobusem na Albertstrasse, což je asi něco jako ve Varech Tržnice. A přes park je železniční nádraží a v tom parku kostel. Šel jsem se k němu hned podívat a na něm byla tahle cedulka věnovaná univerzitou v Linzi, kde mají větší keplerovskou tradici.
Ono se neví, kde Kepler se svou ženou odpočívá, protože jeho náhrobek smetli spolu s ostatními vojáci Gustava Adolfa, když zničili zdejší protestanstký hřbitov, ale jestli opravdu odpočívá mezi autobusákem a vlakovým nádražím, tak to moc klidu nezažívá.Vydal jsem se po čuchu po Maxmiliánově ulici směrem do centra (logicky na druhou stranu než je vlakáč), až jsem došel na Obilný trh, kde mě zaujal karmelitánský kostel, mám pro tyhle barokní průčelí á la Il Gesú slabost.
Když jsem se otočil, zjistil jsem, že jsem v srdci města, tedy blízko dómu. Někde v jeho blízkosti má být celkem skromný kostel, v němž měli být pokřtěni první Češi. Že by to byl tenhle?
Ba ne! To je protestanstký kostel sv. Ulricha a patří k nejstarším gotickým budovám na sever od Alp. Ve městě je hodně protestantských kostelů, protože město bylo prostestantské. Nicméně bylo také sídlem katolického biskupa. Ve středověku tu vlastně bylo pět samostatných státních jednotek - město, biskupství a tři kláštery. Asi tak vypadalo to rozdrobení Německa, o kterém se vždycky mluví v dějepisu.
Katedrála si mě podmanila. Je krásná a prosvětlená zvenčí a naprosto temná uvnitř. Pomodlil jsem se v ní jednou Otčenáš a sedmkrát Zdrávas hned u vchodu pod krucifixem a se zvláštním pocitem úcty jsem se vzdal veškerého turistického pudu a zamířil zpátky ven.
Vedle kostela je takový malý kostelík zasvěcený sv. Janu. Jeden z 46 kostelů ve starém městě.
Ale pro nás Čechy důležitější než katedrála. Na stěně kostela je tahle pamětní deska ve třech jazycích, latině, němčině a češtině.
Pokračování příště...
3 komentáře:
Nekdo ne umi psat XIV a pise XIIII, neni to mala ostuda?
Tadek
U nás v klášteře se také ještě psala v barokních dobách čtyřka jako IIII. Na wikipedii je to takhle: "The notation of Roman numerals has varied through the centuries. Originally, it was common to use IIII to represent four, because IV represented the Roman god Jupiter, whose Latin name, IVPPITER, begins with IV. The subtractive notation (which uses IV instead of IIII) has become the standard notation only in modern times."
To sem ne vedel. Vzdy se neco ucim.
Okomentovat