Destrukce

Srečko Kosovel byl slovinský básník ze začátku století. Ve 22 letech se po jednom autorském čtení nastydnul, když čekal na vlak, a pár týdnů na to zemřel. V posledním období své tvorby tvořil v duchu konstruktivismu, což je takový agitační expresionismus á la Majakovskij. Básně z té doby byly vydané až v roce 1967. Jednu agitku, která by mohla zaznít i dnes, jsem se pokusil přeložit.

Ó lži, lži, evropská lži!
Jen destrukce tě zničí!
Jen destrukce.
A katedrály a parlamenty:
lež, lež, evropská lež.
A Společenství národů lež,
lež, evropská lež.

Rozbít, rozbít!
Všechna ta muzea faraónů,
všechny ty trůny umění.
Lež, lež, lež.
Ó Moudrosti, ó katedrálo,
ó mrtvoly, které jste bránily
Evropu. Ó mrtvoly
bílé, které strážíte Evropu.
Ó lži, lži, lži.

Rozbít, rozbít, rozbít!
Miliony umírají
a Evropa lže.
Rozbít, rozbít, rozbít!