15. března 2010

Omluva


Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. Panu Zdeňku Svěrákovi, autoru textu písně „Dej cihlu k cihle“ se omlouváme. Bauhaus, k.s.

„Je téměř nepravděpodobné, že by společnost Bauhaus nevěděla, že používá části textu pro svoje reklamní potřeby. Navíc text je na začátku i na konci uvozován tečkami, takže byl navozen dojem, že jde skutečně o výsek zmíněné písničky. Asociace byly zcela jednoznačné. Píseň působí na duši léčivě a vlastně vytváří atmosféru, že stavění je velice prospěšné, což Bauhaus jistě dobře věděl,“ podobných odborných posudků od soudních znalců je asi ve fasciklu případu, který se táhne už šest let, zřejmě mraky.

Mám Zděňka Svěráka rád a proto se v posledním příspěvku na blog KZK pouštím na poměrně tenký led.

Žádné komentáře: