Včera mě Vančís upozornil na dokument o SMS Szent István, jehož vrak už 90 let zdobí dno Jadranu. Na té lodi sloužil Vančísův prastrýc. Můj pradědeček zase sloužil na SMS Zrinyi, a tak jsem si po dlouhí době s chutí zapnul televizi. A nezklamal jsem se. Pěkně natočený hodinový dokument, který zkombinoval dokumentární prvoválečné záběry a fotografie, vyprávění přeživšího českého námořníka amatérsky natočené na pásku v 70. letech, komentář historiků a reportáž ze dvou potapěčských expedic k vraku z let 2006 a 2008. To vše s příjemnou, dramatickou hudbou (na některé působící prý až rušivě). Po dlouhé době jsem viděl tak povedený dokument, jehož závěr zdobí přímý přenos z potopení lodi, o jehož zachování jsem neměl tušení a o to víc překvapil. Tam někde mezi těmi mravenci na kýlu možná běhal i Vančísův prastrýc Karel Zehnal. Jemu a Josefu Kulhánkovi, mému pradědovi, jsem věnoval tichou námořnickou modlitbu.
1 komentář:
Jé, díky za článek! Dokument byl fakt pěknej, hodně se mi líbily právě ty dramatický pasáže...jo a řeknu ti - když tě s tou událostí něco osobního (i když hodně vzdálenýho) poutá, člověk pak na to kouká úplně jinak než na jiný dokumenty. Pořád si říkáš, co asi během tý spousty hodin dělal, co se mu asi honilo hlavou, co ho nakonec udrželo na živu (viz.dále) a jak se s tou hrůzou pak vyrovnával?
Jinak co vim, tak prastrejda Kája po kýlu nepobíhal, to už byl ve vodě :-) Jako správnej voják ale nedezertoval a vyčkal až na rozkaz k opuštění lodi, jenže ten přišel dost pozdě, takže už se z hodně nakloněný lodi nedalo skočit a zbyla mu jediná možnost - sklouzl se po tom kýlu pěkně po zádech a pak plaval s rozřezanýma zádama od mušlí několik hodin ve slaným moři...asi si umíš představit, jak to muselo být příjemný...brrr. Ale přežil a za první republiky pak pracoval na ministerstvu vnitra.
Jo a jeho brácha, můj praděda Toník, sloužil za První války v arzenálu v Pule (o tom tam taky mluvili), kde jako konstruktér projektoval a "zajížděl" ponorky...no a taky tam klofnul mojí italskou prababičku, ale to už je jiná histórie ;-)
Okomentovat