12. dubna 2010

Důmyslný rytíř jazyka španělského


Nedávno jsem zde vznesl dotaz, pod jakým pravopisným jménem napsal a vydal Miguel Cervantes svého Dona Quijota. Obeslal jsem tedy ctihodné profesorstvo španělské a hispanoamerické literatury Univerzity v Salamance a dostalo se mi odpovědi jejich zástupce, titulárního profesora Dr. Miguela M. García-Bermejo Ginera, že v 16. a 17. století se hláska /ch/ psala ve španělštině jako X, teprve postupně její funkci přejímalo J, přičemž ovšem anarchie byla ukončena až v 19. století, kdy se začalo používat pouze a jen J. S profesorkou Franciscou Noguerol Jiménez jsem si pak dokonce na toto téma vyměnil dva emaily ve španělštině, přičemž jsem využil své znalosti ze starých dobrých učebnic. Pak teprve mě napadlo, že jsem se mohl přesvědčit podle všeobecně dostupného titulního listu vydání z r. 1605.


Uvědomil jsem si nicméně i souvislost s tím, že některá amerciká slova v angličtině jsou archaická a v moderní britské angličtině zmodernizovaná, i když by to člověk tipnul obráceně. Např. Američané si zakonzervovali slovo gray pro šedou, kdežto Britové pravopis ve 20. století posunuli na grey. A stejně tak si třeba Mexičani ponechali středověkou výslovnost x. I když nevím, jestli jako pravidlo nebo jen ve slovech jako Mexico či Xavier. Budu se muset zeptat Miguela, totiž dr. García-Bermejo Ginery.

Žádné komentáře: