John Hegley mě už jednou inspiroval, tentokrát k takovému malému vyznání:
Potřebuju tě jako dítě potřebuje dávku něhy.
Potřebuju tě jako moře potřebuje oba břehy.
Potřebuju tě jako každá žena potřebuje šatník.
Potřebuju tě jako pes, když potřebuje, potřebuje patník.
Potřebuju tě jako šroubek potřebuje matku.
Potřebuju tě jako značka „Dej přednost v jízdě“ potřebuje křižovatku.
Potřebuju tě jako Volkswagen potřebuje Brouka.
Potřebuju tě jako zrcadlo potřebuje někoho, kdo se do něj kouká.
Jako straka potřebuje záblesk zlata,
jako krém na akné potřebuje vimrlata,
jako alkoholik potřebuje chlast,
jako kleptomanka potřebuje krást,
jako správný voják potřebuje vlast,
jako popelnice na plast potřebuje plast,
jako víno k zrání potřebuje sudy a párek potřebuje křen,
jako bobky potřebujou otvor kudy vycházet z těla ven,
jako hvězdy potřebujou nebe,
já potřebuju zrovna tebe.
Potřebuju tě jako obraz potřebuje stěnu.
Potřebuju tě jako pivo potřebuje pěnu.
Potřebuju tě jako hokejista potřebuje chránič na pinďoura.
Potřebuju tě jako i zedník potřebuje sem tam něco zbourat.
Potřebuju tě jako lázně potřebujou vřídla.
Potřebuju tě jako hlemýžď potřebuje sliz.
Potřebuju tě jako svíčka potřebuje hmyz,
když se jí zachce upalovat křídla.
1 komentář:
Tak už i ten John Henley psal o Karových Vorech? Nemám takovýhle říkačky až tak moc v lásce, ale tahle má pár dobrých bodíků. Pěkná. Díky, Honzíku.
Okomentovat