Hlavu mu podpírá krajkový polštářek,
nohy má přikryté barevným listím,
přes hustou mlhu mu nevidíš do tváře,
zvolna se probouzí – no, a ty s ním.
„Dovolte, abych se představil: Já jsem Svět.“
„Julinka nevím ještě jak dál, ale těší mě.“
„Nejdřív si budem hrát a potom vyprávět
o prvních Vánocích, o sněhu, o zimě.“
Paplí je matka...
před 6 lety
Žádné komentáře:
Okomentovat