Letos o Vánocích to bude pět let, co opustil náš nevábný svět Emil Juliš. Mám od něj doma jeden výbor z díla. V něm sice Ivan Diviš píše, že se Juliš s ničím... nepárá, ale myslí nesere, a tak tu rád tohle jadrné slovo zopakuji, i když tím vlastně tak trochu popírám jiná slova Divišova svěděctví o Julišovi, a to ryzost tohoto básníka vyplývající z toho, že u něj chybí jakákoli idiocie touhy dělat kariéru. Kvůli absenci téhle touhy o Julišovi taky skoro nikdo neví, nebude v učebnicích, zapomenut ale nebude. Lucie, nepsala jsi o něm diplomovou práci?
Tyhle úvodní verše z básně Fantastická noc, mi přijdou geniální (jestli se najde jeden mladý čtenář, který si je přečte, protože jsem použil sprosté slovo, pak splnilo účel, pro nějž jsem jej dal i do názvu):
Vyburcovaná duše hledá nový požer.
Temné dvory prolézají kuny s krvavou
tlamičkou, v kurnících hřadují mžouravé slepice
a kohouti spí na jedno oko.
Holé stromy stojí bez pohnutí,
nepřišel jejich čas, míza ještě stažená do kořenů.
Žijí svými stíny.
Svými stíny žijí i lidé...
5 komentářů:
Nová požer jsou něco jako hrdobci?
Přestárlý Čtenář
Už je to opraveno;)
A jestlipak víte, co řekl Nezval Demlovi o Zpěvu míru?
Když už je řeč o "jadrném" vyjadřování.
A díky za vyprávění o pilotovi!
Nevím, zda to řekl Demlovi nebo spíš o své obraně Demla, ale četl jsem před pár dny jeho Stalina, kterého vydal ještě rok před Zpěvem míru, a to je opravdu vysrané a ne napsané... ;)
To je to Staline pomoz Staline pomoz Staline díky Staline díky?
P. Č.
Okomentovat