1. prosince 2011

Kadaň mého dětství

Byl jsem na jednání v kadaňské knihovně v oddělení internetu s antikvariátem. Přibylo tam pár knížek, a tak jsem se trochu porozhlédl. Odnesl jsem si domů krásně svázané Bídníky a dva další romány Victora Huga, devatenáct dílů Přemožitelů času, mé oblíbené četby raných let, a taky publikaci vydanou MěNV v Kadani někdy kolem roku 1980.

Nejde se nepodělit o několik pohledů na naše krásné město, o němž se sice v posledních Kadaňských novinách v jednom fejetonu dočtete, že k němu na vztah ke svému městu tázaní školáci nic necítí, ale copak k čemukoli jinému, na co jsou mladí tázáni dospělými, něco cítí? Takhle si ho pamatuju z doby, kdy mi bylo tolik jako těm školákům a můj vztah ke Kadani mi byl stejně ukradenej. A zjistil jsem, že jsem nikdy nevěděl, jak se oficiálně jmenovala sídliště, kterým my místní říkáme dodnes prvními písmeny naší abecedy. Tedy vězte, že áčko bylo (a částečně je) sídliště Budovatelů, béčko bylo sídliště Lučanů, céčko bylo sídliště Slavín, déčko stále ještě je Na podlesí (dnes s velkým P) a éčko dosud Koželužská a 1.máje.

4 komentáře:

Richard řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Richard řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Richard řekl(a)...

...a proč zrovna my jsme bé?



promiň, Honzíku, že Ti zaneřádívávám komentáře, ale jak vidno, ani gůgl tomu nerozumí ;)

Anonymní řekl(a)...

Kadaň mám stále v první desítce... A to jsem byl v Praze, Kutné Hoře, Telči, Slavonicích, Znojmě, Olomouci, Hradci Královém, Plzni, Náchodě, Brně, Chebu, Českých Budějovicích, Třebíči, . . . MDt PS: Jindřichově Hradci, Jihlavě, Klatovech . . .