Přidal jsem si k první sloce Novalisovy básně Julii (kterou složil své milence Julii Charpentierové) jeden významově odlišný řádek, a tak vzniklo toto mé vyznání dvěma osudovým ženám mého života.
Za to, že v nevýslovné slasti
můj život tvým je zároveň
a tvoje krása dřívím na oheň
kde duše tvá je chrastím;
za to, že z lásky jsme se vzali
a já jsem tvůj a ty jsi má;
za to, že život se mi nyní zdá
tak veliký, kde býval malý,
vděčíme Boží milosti
a jedné sladké bytosti.
1 komentář:
Krásná fotečka, krásná básen!
Okomentovat